TURISTÉ
HUMPOLEC

- spolek pro volný čas a turistiku


Další díly kroniky:

  Spolek      Plán činnosti     Kronika     Plán zájezdů     Fotogalerie     Kontakt     Odkazy  

Kronika

Ze Sedlice do Želiva

14.12.2017 , ušlá vzdálenost: 5 km,
vedl: J.Kváš
účast 22 osob.
Trasa:
Je polovina prosince, čas blížících se Vánoc a počasí spíše připomíná jaro. Dnes ráno také prokukovalo sluníčko a tak se nás na autobusovém nádraží sešlo 22 turistů. Trasa byla na dnešek naplánovaná trochu kratší, ale zato hezká. V 10,00 hodin jsme nasedli do autobusu a dojeli do konečné stanice Sedlice. Dnešní vedoucí Jiří Kváš nás seznámil s trasou. Nedaleko autobusové zastávky jsme si všimli menšího, slaměného betlému a tak jsme si ho hned šli prohlédnout. Pokračovali jsme dál po vedlejší silnici k hydroelektrárně. Zde jsme viděli několik řemeslníků, kteří tady něco opravovali. My jsme ale uhnuli doleva na lesní cestu a po proudu řeky Želivky jsme pokračovali směrem k místu, kde bývá každou zimu krásný ledopád. Ani toto místo však nebylo ušetřeno před nedávnou vichřicí. Bylo vidět už zpracované padlé stromy a nedaleko se ještě v lese pracovalo. V těchto místech je krásná příroda a hlavně okolí řeky Želivky, zvláště její zákruty, chatky na břehu a stromy, zde připomínají kanadskou divočinu. Chvilku jsme se tady zastavili, pogratulovali Vlastičce Saviové k svátku a Evče Ulrychové k narozeninám. Ochutnali jsme výborné cukroví a pokračovali dál k Malé přehradě. Mezitím se ukázalo sluníčko a krásně modrá obloha s bílými obláčky se odrážela v čisté vodě přehrady, jejíž zrcadlo rušily jenom tenoučké škraloupy ledu. Je to nádherný koutek v okolí Želiva. Šli jsme dál a za chvíli už se ukázaly první chalupy v Želivě. Přešli jsme most a pozorovali, kolik teče v řece vody. Blížilo se poledne, čas oběda a jako první na cestě byla Obecní hospoda. Zašli jsme na oběd, zapili pivem a pomalu se ubírali k autobusu. Kolem půl druhé jsme byli v Humpolci.
Při zpáteční cestě jsme z autobusu pozorovali krásné výhledy do dalekého okolí. Svěží vzduch nás příjemně unavil a tak jsme se těšili na domácí posezení u kávy. Byl to krásný prosincový den a ještě krásnější trasa. Společně jsme se shodli, že trasa kolem Malé přehrady je mezi turisty velmi oblíbená v každém ročním období.


9.Turistický potlach s Mikulášem

08.12.2017 , ušlá vzdálenost: 1 km,
vedl: výbor spolku
účast 55 osob.
Trasa:
Máme tady opět prosinec a již 9. Mikulášský potlach v klubovně ČRS na Dusilově. To je akce, na kterou se vždycky těšíme. V klubovně se nás v pátek 8. prosince kolem 17.hodiny sešlo 55 turistů. Všechno už bylo připraveno, polena v krbu vesele praskala a na stoly se dávalo občerstvení. Byly to sladké i slané dobroty, které doma připravily a upekly členky výboru spolku ve své vlastní režii. Při písničkách z Kamilových kláves jsme očekávali čerty a anděla. A ti se po chvíli objevili. Měli sebou také hudební nástroje a tak nám zahráli a zazpívali. Bylo hezké sledovat, jak čerti zpívají společně s anděly vánoční koledy a vůbec nemají strach, že z toho budou mít v pekle peklo. Violoncellistka Majda krásně zahrála na violoncello s doprovodem kytary, čertíci a andělé zpívali. Bylo to moc hezké. Hned po nich nastoupil na scénu spolek Jelcinky z Vřesníka v krásných krojích, připomínajících ruský sarafán a ve slušivých červených šatech. Jejich vystoupení bylo, ostatně jako každý rok, velice krásné a všem se moc líbilo. Po vystoupení Jelcinek byla večeře. Podával se guláš od Marušky Dohnalové, který opět neměl chybu a byl zlatým hřebem večera. Po večeři se hrálo, zpívalo a tančilo. Veselá nálada trvala až do pozdních večerních hodin. Mikulášský potlach byl ukončen krásnou vánoční písní Purpura, kterou si, kromě ostatních písniček, zazpíval s Kamilem Radek Ulrych. Krásně jim to ladilo.
Byl to hezký a příjemný předvánoční večer. Všichni byli spokojeni a nadšeni z hezkého vystoupení čertů s anděly a z tanečních kreací Jelcinek ve slušivých krojích. Vládla tady veselá nálada, pohoda a přátelství. Co víc si přát? Snad jenom to, abychom se za rok na potlachu opět všichni ve zdraví sešli.


Z Hejští do Humpolce

30.11.2017 , ušlá vzdálenost: 11 km,
vedl: M.Koutová
účast 22 osob.
Trasa:
Ve čtvrtek 30.listopadu jsme absolvovali poslední listopadový výšlap a zároveň první výšlap na sněhu. Probudili jsme se do bílého rána, s lehkým sněžením. Na zastávce u mléčných lahůdek se nás sešlo 22 turistů. Přivítali jsme mezi sebou dvě nové turistky a tak se naše řady opět rozrostly. Z autobusu jsme vystoupili na zastávce Ústí-rozcestí. Vedoucí Marie Koutová nás seznámila s trasou a my se vydali na cestu směrem Hejště. Na tomto úseku kolem Ústí to vždycky pořádně profukuje a tak jsme navlékli kapuce, rukavice a bylo nám dobře. Prošli jsme kolem rybníka a dále mezi několika chalupami k lesu. Sníh lehce padal, krajina byla zasněžená a nám tato scenérie připomínala blížící se vánoční čas. V lese bylo hezky za větrem. Udělali jsme si tam společnou fotku. Říkali jsme si, že kdyby náhodou letos už žádný sníh nebyl, tak abychom měli na to krásné bílo památku. Prošli jsme lesem na louku kolem krásných borovic a dál k Mikulášovu. Tady jsme míjeli velkou hromadu klád, smutnou památku na nedávnou vichřici, která způsobila v lesích veliké škody. Kolem Mikulášova chumelilo snad nejhustěji. Tady se s námi rozloučila Miládka Farkašová, měla to blízko domů. Cestou jsme trošku posvačili, pokračovali po silnici k dálničnímu podchodu a dále lesem k rozcestí nad rybníkem Pařezáč. V lese to byla krása. Stromy měly bíle zasněžené větve, jako o vánocích. Ticho, klid a kouzlo padajícího sněhu rušil jenom hluk projíždějících aut po nedaleké dálnici. Došli jsme k rozcestí nad Plačkovem, kde stojí vysoká, osamělá borovice a divili jsme se, že tento strom dokázal přežít tu hroznou vichřici. Po chvíli jsme už byli na hlavní silnici nad hájovnou a lesem jsme prošli dolů k trati. Bylo po jedenácté hodině, když jsme se rozloučili a každý si šel svým směrem k domovu.
První letošní sníh jsme přivítali procházkou hezkou krajinou kolem Mikulášova. Bylo bezvětří a dýchali jsme svěží, čistý vzduch, plný sněhových vloček. Bylo to moc hezké!


Výroční členská schůze

23.11.2017 , ušlá vzdálenost: 1 km,
vedl: Výbor spolku
účast 87 osob.
Trasa:
Ve čtvrtek 23.listopadu 2017 se 87 přítomných sešlo v 18,00 hodin v jídelně České zemědělské akademie v Humpolci na již 7.výroční členské schůzi z.s.Turisté Humpolec. Schůzi zahájil a vedl předseda spolku pan Milan Šíma. Přivítal přítomné hosty, předsedu Tělovýchovné jednoty Jiskra Humpolec pana Jiřího Šimka, správce atletického stadionu pana Miroslava Krpálka a vychovatelky z družiny Hálkovy školy paní Červenou, paní Bělovskou a paní Kašparovou. Jako první bod programu bylo krásné taneční vystoupení dětí z družiny Hálkovy školy, které nám zarecitovaly, zahrály a zatančily hezké písničky, připomínající již blížící se vánoce. Vystoupení dětí se nám všem moc líbilo a sklidilo velký potlesk. Po vystoupení byly děti po zásluze odměněny balíčky se sladkostmi. Předseda Milan Šíma dále pokračoval ve zhodnocení činnosti spolku za rok 2017, kdy jsme doposud provedli 42 turistických akcí včetně sedmi zájezdů s celkovým výsledkem 410 ušlých kilometrů, s účastí 1210 osob. To svědčí o dobré fyzické kondici a zájmu členů o tyto akce. Pochody absolvujeme každý čtvrtek, bez ohledu na počasí. Zájezdy směřujeme na památky, nádhernou krajinu a zajímavá místa v naší zemi. Pro děti zajišťuje pan Milan Šíma mimo turistiky návštěvy a poznání nových, zajímavých míst se zábavou. Pro turistický kroužek Hálkovy školy jsme připravili zájezd do pohádkového zámku Staré Hrady.Děkujeme především městu Humpolec za poskytnutí dotace, rovněž rodinnému pivovaru Bernard a panu Radkovi Starému. Finanční příspěvky takto získané jsou použity na bankovní poplatky, webové stránky, kancelářské potřeby ale hlavně na úhradu dopravného při zájezdech. Milan Šíma dále seznámil přítomné s plánovanými zájezdy na rok 2018. Na květen připravujeme zájezd k hradu Bezděz, Máchovu jezeru a do Prachovských skal. Dále zájezd do obce Vrané n.Vltavou k řece Vltavě a do Průhonic. Začátkem června nezapomeneme na Memoriál Oldřicha Kociana, spojený s MDD. V červenci vyjedeme k hradu Bítov, odtud lodí po Vranovské přehradě, pěšky k hradu Cornštejnu a zpět Telč. Na září manželé Staří připravují třídenní zájezd do Ostravy-Vítkovic a Beskyd. Pro děti je plánován na podzim zájezd do Dolní Rožínky do Strašidelného zámku a zábavného centra Eden v Bystřici nad Pernštýnem. V říjnu ještě absolvujeme zájezd na Českomoravskou vysočinu kolem přehrady Seč. Fotografie z našich turistických pochodů přebírá mimo jiné i Seznam.cz, takže i zde si můžete na internetu zpětně najít snímky z našeho putování. Po seznámení se stavem pokladny, zprávou o revizi účetnictví, zaplacení členských příspěvků a promítnutí videoklipu ze zájezdů z roku 2016 byla členské schůze ukončena.
Děkujeme všem přítomným členům za účast, hostům za diskuzní příspěvky a kuchařkám za přípravu výborné večeře. Za rok opět na viděnou.


Z Humpolce přes Brunku a Hněvkovice do Humpolce

16.11.2017 , ušlá vzdálenost: 10 km,
vedl: F.Dohnal
účast 15 osob.
Trasa:
Ve čtvrtek 16. listopadu jsme si udělali opět kratší dopolední procházku kolem Humpolce. V 8,00 hodin ráno u pošty se nás sešlo 15 turistů. Počasí bylo celkem příjemné a tak jsme vyrazili na cestu kolem sběrného dvora směrem k Brunce. Zpočátku byla viditelnost docela dobrá, ale už před sběrným dvorem začala padat mlha a tak jsme viděli jenom na krátkou vzdálenost před sebe. Došli jsme na Brunku a dále k rybníku Peruši. Jeho hladina, okolní stromy a druhý břeh se nenávratně ztrácely v husté mlze, takže jsme nakonec viděli hlavně mlhu. Z takovéto husté mlhy přijížděl na loďce ve filmu Souboj Titánů převozník Cháron a odvážel své oběti na druhý břeh, odkud nebylo návratu. Ale pro nás si naštěstí nepřijel. Prošli jsme kolem rybářů, sedících na břehu a tiše pozorujících nehybnou hladinu rybníka. Při vstupu do lesa jsme hned narazili na první překážku v podobě vyvrácených stromů, ležících přes cestu a tu jsme museli zdolat. Ale to bychom nebyli zdatní turisté, abychom si s touto překážkou nedokázali poradit! To už se i počasí zlepšilo a projasnilo, mlha pomalu ustupovala a v lese bylo nádherné ticho a klid. Padlých a polámaných stromů po vichřici jsme ještě minuli několik. Byla to smutná podívaná na zdravé, vyvrácené a polámané velikány, ležící na zemi. V tichu lesa jsme se ještě na chvíli zastavili na menší svačinku a prošli pod dálnicí do Jiřic. Obec Jiřice nás přivítala hezkým poutačem. Bylo 10,00 hodin a na posezení u kávy v restauraci bylo ještě brzy. Tak jsme se vydali směrem na Trucbábu. Původně plánovanou trasu dál na Havlův kopec a do Hněvkovic jsme tentokrát vynechali, abychom se stihli vrátit v poledne domů. Obloha se úplně vyjasnila, sluníčko svítilo, šlo se nám krásně. Kolem půl dvanácté už jsme byli doma.
Dopolední procházky před obědem kolem Humpolce jsou mezi turisty dost oblíbené. Alespoň nám vždycky vytráví a dobrý oběd přijde k chuti. Tak brzy na shledanou!


Kolem Jilemu

09.11.2017 , ušlá vzdálenost: 5 km,
vedl: manželé Málkovi - O.Starý
účast 34 osob.
Trasa:
Ve čtvrtek 9. listopadu, dva dny před svátkem svatého Martina, jsme si udělali výlet vlastním autobusem do Jilmu. Zde jsme opět po delší době navštívili naše milé kamarády manžele Málkovi a Olda Starý domluvil v místní myslivecké klubovně k obědu pečená vepřová kolena. Ráno v 8,30 hodin jsme nasedli u pošty do autobusu a odjeli do Jilmu. Cestou jsme přibírali další turisty a tak se nás zúčastnilo celkem 34. Program dnešního výletu jsme nechali na Málkových. Ti nás po přivítání v Jilmu zavedli do malé vesnice Údolí. Zde jsme navštívili pana Prchala, který založil Muzeum letu a pádu a to jsme si také prohlédli. Muzeum má ve svém domě na půdě. Tam bylo ale věcí! Různé prastaré věci, které lidé už dávno zahodili nebo měli na půdách. To všechno pan Prchal shromáždil a ukazuje lidem. Má tam také složené rogalo. Při pohledu na spoustu těch starých věcí se většina z nás přenesla v myšlenkách do svého dětství, protože takové předměty byly běžně v každé domácnosti. Rádi jsme si vzpomínaly, na co se ta nebo ona věc používala. Ale už je to všechno hrozně dávno. Podívali jsme se také na Lochnesku, kterou dávají v létě do nedalekého rybníka. Po prohlídce Muzea jsme si udělali krátkou procházku do blízkého lesa ke studánce s pitnou vodou. Zarecitovali jsme si známou básničku: "Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les...". Hned za vsí jsme si prohlédli v ohradě několik divočáků od nejmenších po největší. Prošli jsme hráz velkého Mlýnského rybníka a pomalu oklikou se vraceli do Jilmu do myslivecké klubovny. A tady nás čekal zlatý hřeb výletu, pečená vepřová kolena, která umí pan vedoucí připravit opravdu znamenitě. V krbu praskal oheň, my jsme si pochutnávali na výtečném obědě, zapíjeli pivem a bylo nám blaze. Po chvíli besedování jsme se pomalu přesunuli k autobusu, rozloučili se s našimi kamarády Málkovými a odjeli domů. Přijeli jsme přesně podle plánu v 15,00 hodin.
A tak jsme letošní svatomartinskou husu vyměnili za výborná pečená kolena, která neměla chybu. Vždyť turistika, dobré jídlo a posezení s kamarády, to patří k sobě. Za tento výlet děkujeme Oldovi Starému a manželům Málkovým, na které se opět brzy těšíme. Kdo nešel, bude určitě litovat!


Z Radostovic přes Dolní Město do Kejžlice

02.11.2017 , ušlá vzdálenost: 11 km,
vedl:M.Šíma
účast 17 osob.
Trasa:
A máme tady listopad, měsíc padajícího listí, svátků dušiček, výlovů rybníků, mysliveckých honů a hodování na svatomartinských husách. My jsme se i tentokrát rozhodli pro trasu nedaleko Humpolce. Ráno se nás na autobusové zastávce Kuchařov sešlo 17 turistů. Vystoupili jsme ve vesnici Radostovice a vydali se po ŽTZ polní cestou zpět do Dolního Města, kde jsme měli domluvené setkání s našim milým kamarádem panem Valentou. Pan Valenta se ale ze zdravotních důvodů omluvil a tak ho na chviličku navštívil jenom Milan Šíma. My jsme zatím ochutnali výborná linecká kolečka od Lenky Filipové a cesta nás vedla dál z Dolního Města směrem na Křepiny. Počasí bylo pěkné, polojasno a nám se šlo moc dobře. Jako vždy v této oblasti, tak i dnes nás pozorně sledoval hrad Lipnice nad Sázavou, jako by hlídal naše kroky. Ukazoval se nám z různých pozic. Škoda, že bylo málo sluníčka na hezké foto. Prošli jsme vesnicí Křepiny, prohlédli si chalupu jedné televizní hlasatelky, kostelík, postavený v moderním stylu a pomalu jsme se blížili k Bystré. Tam je hodně starých a opuštěných chalup. Nejhezčí je snad rybníček na návsi, kolem něhož krásně kvetly keře fialových a červených listopadek. Naše cesta vedla k vesnici Řečice a točila se tak, že jsme po levé ruce stále měli hrad Lipnici. V Řečici už bylo hezky slunečno. Navštívili jsme místní hřbitov s kostelem sv. Jiří, který kdysi sloužil také na obranu obyvatel před nepřítelem. Za hřbitovní zdí je totiž hluboký obranný příkop. Prohlédli jsme si vnitřek kostela, starou, dřevěnou zvoničku se zvonkem a pokračovali dál, cestou zalitou sluncem, ke Kejžlici. Už se blížilo poledne a nám se začínaly ozývat žaludky, hlavně při pomyšlení, že na nás v hospůdce čeká jelení kýta na smetaně. Paní Dubnová nám opět rezervovala místa. Jelení kýta na smetaně, knedlíky a pivo, to nemělo chybu. Po obědě jsme se ještě podívali po okolí a kolem jedné hodiny odjeli autobusem domů.
Slunečné, dušičkové počasí, dobrá parta, hezká krajina a výborné jídlo, to přece patří k sobě. Vždyť se na to každý čtvrtek těšíme! Brzy na viděnou!


Z Humpolce k Jamboru

26.10.2017 , ušlá vzdálenost: 13 km,
vedl: M.Koutová
účast 24 osob.
Trasa:
Na poslední říjnový výšlap jsme naplánovali trasu kolem Humpolce s tím, abychom ušli více kilometrů pěšky a nikam nejezdili. Sešli jsme se v 8,00 hodin u pošty a vydali se na pochod. Prošli jsme Tyršovo náměstí, po staré pelhřimovské silnici jsme pokračovali pod dálnici a cestou se k nám postupně přidávaly další a další turistky. A tak se nás na trasu vydalo celkem 24 turistů. Za dálničním mostem jsme uhnuli doprava kolem samoty Koubkových a lesní cestou pokračovali dál po ŽTZ směrem na Kletečnou. V lese jsme samozřejmě nezapomněli na sbírání hub a Mojmír našel krásného, velkého hřiba. Počasí bylo pěkné podzimní, teplo a místy se ukazovalo sluníčko. Vyšli jsme z lesa a to byl čas na menší odpočinek se svačinkou, kterou jsme měli z domova. Odbočili jsme doleva na travnatou cestu kolem lesa a po chvíli už jsme byli na pevné, asfaltové cestě. Mezi stromy se nám brzy zaleskla hladina rybníka Jambor, celá posetá zlatými lístky z okolních stromů. Tady jsme se na chvilku zastavili, protože to je romantický kousek přírody. Pokračovali jsme lesem kousek strmějším terénem a vyšli jsme na asfaltovou cestu u vesnice Záhoří. V cestě nám stál křížek, který je podle nápisu vystaven ke cti a chvále Boží nákladem manželů Jana a Petronely Zemanových v Záhoří roku 1902. U křížku jsme pořídili společné foto a vydali se dál přes hlavní silnici do hezky upravených Komorovic a přes Vystrkov do Humpolce. Opatrně jsme přeběhli dost frekventovanou silnici od Pelhřimova a zpět pod dálničním mostem se vydali k domovu. Bylo právě poledne.
Kolem rybníka Jambor je moc hezká krajina. My jsme si přidali ještě 2 km, abychom si užili to hezké, podzimní počasí a dopolední procházku kolem Humpolce.


Znak Turisté Humpolec


e-mail-admin             administrace