TURISTÉ
HUMPOLEC

- spolek pro volný čas a turistiku


Další díly kroniky:

  Spolek      Plán činnosti     Kronika     Plán zájezdů     Fotogalerie     Kontakt     Odkazy  

Kronika

Pelestrov

20.02.2020 , ušlá vzdálenost: 8 km,
vedl: H. Stará
účast 0 osob.
Trasa:
POZOR ZMĚNA! Odjezd z autobusové zastávky Humpolec/poliklinika v 7,15 hod. do Havl. Brodu, dále vlakem v 8,12 hod. do Perknova. Perknov - Pelestrov (oběd) - Perknov. Odjezd z Perknova ve 12,17 hod. do Havl.Brodu a dále autobusem ve 13,15 hod. do Humpolce.


Kaliště, Staré Hutě, Horní Paseky

13.02.2020 , ušlá vzdálenost: 13 km,
vedl: M. Šíma
účast 23 osob.
Trasa:
Ve čtvrtek 13.února jsme si opět museli ráno dříve přivstat, protože autobus od pošty do Kališť nám jel už v 6,53 hodin. I když jsme odjížděli skoro ještě za tmy, sešlo se nás celkem 23 turistů. Dnes nás čekala moc pěkná trasa a přálo nám i počasí. Teploměr ukazoval kolem -3°C, ale už v autobuse jsme pozorovali, že na východě je jasno a že sluníčko nás snad nezklame. Do Kališť jsme přijeli ještě trošku za šera. Dnešní vedoucí Milan Šíma nás seznámil s programem a my se vydali na cestu probouzejícím se ránem směrem k vesnici Proseč.To už za obzorem vykouklo sluníčko a obarvilo nám hlavy a obličeje do zdravé, oranžové barvy. Cesta pokračovala směrem na Staré Hutě. Zde nás doslova okouzlila nádherná, zasněžená krajina, zalitá ranním sluncem, se spoustou chalup a chatek. Času jsme měli dost, tak jsme mohli jít pomalu a prohlížet si to neskutečně krásné okolí. Cesta nás dovedla až k louce s velkou skruží, kde jsme si udělali menší zastávku a rozbalili svačinu. Pogratulovali jsme Božence Cihlářové k svátku a na bílé, prosluněné louce jsme udělali společnou fotku. Trasa nás vedla kolem chatek, potom kousek lesní cestou a před námi se objevila vesnice Rejčkov. Na kraji této vesnice jsme minuli Bota-nickou zahradu. Byly to vkusně naaranžované staré boty na kamenech u kraje cesty, ve kterých byly zasazeny různé rostliny a mechy. Prošli jsme Rejčkovem kolem malé kapličky a za vsí na kopci už se nám v dálce ukázala Horní Paseka. U Horní Paseky nás jako první přivítala silnice, kterou lemovala mohutná alej z vysokých, krásných topolů. Daleké byly i výhledy směrem k Melechovu. Prohlédli jsme si upravené chalupy a okolní krajinu v tomto začarovaném, tichém koutku Vysočiny, který nám tak trochu připomínal podhůří. Jelikož jsme měli čas, trošku jsme se prošli Horní Pasekou a kolem 11,00 hodiny jsme dorazili do Restaurace Na Vršku, kde jsme měli objednaný oběd. Restaurace je moc hezká, stylově vyzdobená. Po dobrém obědě jsme se rozhodli, že půjdeme pěšky 4 km k autobusu do Kamenné Lhoty, který odtud odjíždí ve 12,55 hodin. Autobus jsme stihli a v půl druhé jsme byli doma.
Dnešní výšlap můžeme opět zařadit mezi ty nejhezčí. Trasu umocnilo nádherné, slunečné počasí, zasněžená krajina plná kopců a údolích, která jsou typická pro Vysočinu. Všichni, kdo byli na dnešním výšlapu, jistě dají za pravdu slovům jedné hezké písničky, která krásu Vysočiny opěvuje: "Vysočina, krásná Vysočina, je kouzelná a nikdy nebude jiná...!"


Z Bílého Kámena do Větrného Jeníkova

06.02.2020 , ušlá vzdálenost: 8 km,
vedl: Zd .Kordovská
účast 28 osob.
Trasa:
Na první únorový výšlap si pro nás Zdeňka Kordovská připravila trasu, kterou většina z nás dosud neznala a která byla pro nás velmi zajímavá. Počasí nás příjemně překvapilo, bylo polojasno s teplotou asi -3°C a tak se nás na zastávce u polikliniky sešlo 28 turistů.Opět jsme obsadili polovinu autobusu a naší cílovou zastávkou byl Bílý Kámen. Zde nás Zdeňka seznámila s programem a vydali jsme se na cestu vesnicí kolem kapličky. Za Bílým Kámenem jsme se trošku zahřáli, silnice vedla kousek do kopce, ale stálo to za to. Z tohoto místa totiž byl krásný výhled na Jihlavu. Škoda, že nebylo trochu víc jasno. Jelikož den před tímto výšlapem trochu chumelilo, krajina byla pokryta tenkou vrstvou sněhu a tak to konečně vypadalo, jako v zimě. Po chvilce chůze jsme došli do vesnice Hlávkov a o této vesnici nám Zdeňka něco pověděla. Vesnice Hlávkov se dříve jmenovala Tloukov. Vznikla už v polovině 13.století a obyvatelstvo zde žilo původně německé, až postupně české. Nejvzácnějším objektem v obci je Kaple sv. Vojtěcha z 18.století. Několikrát byla opravována a původní vnitřní malba byla v roce 1790 zabílena. V roce 1985 byly stopy maleb objeveny a v roce 2004 restaurátoři pod 15-ti nátěry objevili 6 nádherných figurálních kreseb. V říjnu 2004 při kolaudaci kaple odborná komise vysoce ocenila provedené dílo a památný objekt označila jako budoucí "Perlu Vysočiny." U kapličky je rovněž památník obětem první a druhé světové války.Chvíli jsme se zde zdrželi, protože jsme pogratulovali k narozeninám Věrce Říhové a k svátku Mojmírovi Faltýnkovi. Oběma oslavencům přejeme hlavně zdraví a hodně ušlapaných kilometrů s dobrými kamarády. Cesta nás dále vedla krásně zasněženou krajinou, místy se objevily i menší závěje, které jsme viděli letos poprvé. Mladé smrčky kolem lesní cesty byly pokryty sněhovou peřinkou, což nás utvrdilo v tom, že vládu nastoupil druhý nejstudenější měsíc v roce. Prošli jsme kolem krásného Trojanského rybníka, na jehož břehu je spousta nyní opuštěných chatek. Cesta nás vedla stále do mírného kopce zasněženou krajinou a brzy jsme měli v dohledu cíl naší trasy, Větrný Jeníkov. Bylo po jedenácté hodině, když jsme došli do místní restaurace k obědu. I když nás bylo dost, všichni jsme se vešli a bez problémů jsme stihli i autobus ve 12 hodin do Humpolce.
Dnešní trasa byla velice zajímavá,protože byla pro nás neznámá a moc se nám líbila. Dík patří Zdeňce Kordovské, která měla program perfektně připravený a od které jsme se dověděli spoustu nových informací. A ještě jednu událost jsme si uvědomili, a sice, že před deseti lety v roce 2010 byl založen náš turistický spolek a tak vlastně máme desetileté výročí.Tak ať nám to stále tak dobře šlape a máme takovou výbornou partu, jako doposud!!


Z Kletečné k Motelu Velký Rybník

30.01.2020 , ušlá vzdálenost: 4 km,
vedl: M.Šíma
účast 25 osob.
Trasa:
Je konec ledna, nejstudenějšího měsíce v roce, i když v posledních letech pouze podle názvu. Protože počasí dnešního výšlapu bylo teplé a doslova jarní, připomínalo nám spíš jarní měsíce. Bylo krásně teplo kolem +10°C a slunečno.Na autobusové zastávce u polikliniky se nás sešlo 25 turistů, zaplnili jsme polovinu autobusu a vystoupili v Kletečné. Tady nás vedoucí Milan Šíma seznámil s trasou a než jsme vykročili na cestu, pogratulovali jsme k narozeninám naší kamarádce Alence Davidové, popřáli jí vše nejlepší, hlavně zdraví.Chvíli jsme se zdrželi u kapličky a pak pokračovali přes most směrem k Velkému Rybníku. Naše cesta vedla kolem rybníka Lipky a zde jsme si vzpomněli na stejný lednový výšlap před třemi lety, také koncem ledna, ale při teplotě -20°C s nádhernou námrazou. To bývaly tenkrát zimy! Tu nádheru uvidíte na porovnávacích fotkách z obou výšlapů. Cesta nás vedla dále kolem rybníka Strážník mezi zelenými, nebo nepatrně pocukrovanými poli a loukami až k hlavní silnici u autobusové zastávky Velký Rybník. Zde jsme se rozdělili na dvě skupiny: asi polovina turistů se vydala pěšky do Humpolce přes Mladé Bříště a Vystrkov a ostatní dali přednost příjemnému posezení v Motelu Velký Rybník.Měli jsme 45 minut čas na rychlý oběd a pak jsme se vydali zpátky nejprve kousek kolem hlavní silnice a vedlejší cestou k autobusové zastávce.Ve 12,00 hodin jsme nasedli do autobusu a kolem půl jedné jsme byli doma, příjemně provětráni a prohřáti sluníčkem.
Výšlap se nám moc líbil, hlavně kvůli hezkému, slunečnému počasí. Ale přeci jen stále vzpomínáme na ty nádherně ojíněné bílé břízy a louky, třpytící se v poledním slunci pod modrou oblohou.Na tu nádheru se prostě nedá zapomenout. Škoda, že jsme ji letos ještě nezažili. A JEŠTĚ JEDEN DODATEK, o jehož zveřejnění mně poprosila Miládka Farkašová:V pondělí 17.2. v 17,00 hodin v budově bývalé školy v Krasoňově bude přednášet Ing. Havelka na téma "Po stopách poselstva krále Jiřího z Poděbrad." Je možno jet z Humpolce autobusem v 16,30 hodin a zpět z Krasoňova v 18,55 hodin.


Z Květinova přes Krásnou Horu do Kejžlice

23.01.2020 , ušlá vzdálenost: 11 km,
vedl: M.Koutová
účast 18 osob.
Trasa:
Měsíc leden se pomalu chýlí ke svému konci a na předposlední čtvrtek v tomto měsíci si pro nás připravila Marie Koutová trasu z Květinova do Krásné Hory.Ráno v 7,25 hodin jsme nasedli v Humpolci u polikliniky do autobusu a vystoupili na zastávce Květinov-rozcestí. Zde se k nám přidali čtyři kamarádi z Květinova a tak se nás vydalo na cestu 18 turistů.Počasí bylo celkem slušné, teplota kolem nuly a tak jsme jen litovali toho, že dnes neuvidíme tak nádhernou, třpytivou námrazu na stromech, jako minulý den. Naše kroky se na chvilku zastavily na hrázi rybníka Abrahám,kde jsme popřáli Zorce Trtíkové k svátku.Rybník byl zrovna vypuštěný a pohled na jeho mělkou hladinu byl docela smutný. Pokračovali jsme dál po trošku zmrzlé cestě, a v dálce se nám otevřel krásný, trošku zamlžený pohled na vesničku Čekánov, nepatrně pocukrovaný od námrazy z minulého dne. Po chvilce chůze jsme zastavili u dřevěného odpočívadla se stříškou a pogratulovali jsme našemu kamarádovi Mojmírovi Faltýnkovi, který slavil 70.narozeniny. Zazpívali jsme zdravici a Mojmírovi popřáli ke kulatým narozeninám vše nejlepší a hlavně zdraví.Po několika minutách nás přivítala vesnička Bezděkov s krásnou ekumenickou kaplí Mistra Jana Husa a Panny Marie a také studna se zázračným Modrým pramenem, kde je návod, jak pramen používat, aby bylo kde, čím a do čeho. Opustili jsme toto zajímavé místo a pokračovali směrem ke Krásné Hoře.Obec leží na Perlovém potoce. Na návsi stojí barokní kostel sv.Jana Křtitele,ve kterém jsou nově zrekonstruované varhany z roku 1715.Kostel doplňuje barokní márnice, v níž je v současnosti instalována expozice o historii obce a barokní čtyřboká dřevěná zvonice. Ta v sobě ukrývá tři renesanční zvony ze 16.století, laděné do tóniny G moll.Místní pan starosta nám zvonici i márnici otevřel a umožnil nám jejich prohlídku. Naše cesta pokračovala kolem bývalé staré továrny, kde se kdysi vyráběly dýmky a vyvážely se do celého světa. Silnice nás vedla dál a jako vždy v této oblasti nás pozorně sledovaly věže hradu Lipnice, viditelné ze všech možných světových stran. Brzy jsme prošli Bratroňovem, zavzpomínali jsme na okolní jarní louky poseté zlatými koberci pampelišek a uhnuli jsme na vedlejší cestu kolem chatek k rybníku U Vodníka.V tomto čase zde bylo pusto. Přivítal nás jenom přátelsky štěkající pes, který hlídal dva klokánky ve výběhu. Tento výběh jsme jim ze srdce přáli, protože doma v Austrálii by nejspíš uhořeli. Pokračovali jsme lesní cestou, lemovanou opuštěnými chatkami, zdobenými krásnými, zelenými keři rododendronů. V lese se místy ukázaly i trošku ojíněné břízky a udržel se i sníh na větvích smrčků. Tento bílý kousek lesa byl na dnešním výšlapu hezkým obrázkem zimní, zasněžené krajiny. Blížilo se poledne, my jsme prošli Nový Dvůr a brzy se ukázala Kejžlice. Zde jsme měli opět rezervované stoly k obědu a tak jsme tuto rezervaci náležitě využili. Po výborném obědě jsme chvilku poseděli a vydali se na zastávku k autobusu. Asi v půl druhé jsme, příjemně unaveni, dorazili do tepla domovů.
Výšlap byl tentokrát trošku delší,ale nám to vůbec nevadilo. Prošli jsme se na čerstvém, lednovém vzduchu a nechali si ošlehat tváře do červena. Mojmíre, k 70.narozeninám srdečně gratulujeme a přejeme "mnoga ljeta živijó!!!"


Z Dol.Města přes Bystrou do Kejžlice

16.01.2020 , ušlá vzdálenost: 8 km,
vedl: M.Šíma
účast 15 osob.
Trasa:
Druhý čtvrtek v lednu nás počasíčko nezklamalo. Tak jak jsme byli zvyklí v roce 2019. Nepršelo, nefoukalo a teplota celkem příjemná.Opět jsme museli celkem brzy vstávat, protože autobus do Dolního Města odjížděl ze zastávky Kuchařov v 7,19 hodin, byla ještě tma. Ale ranní ptáče dál doskáče..... Sešlo se nás 15 turistů.V Dolním Městě nám Milan popsal trasu dnešního pochodu, která vedla přes Křepiny,Bystrou,Řečici do Kejžlice.Celou cestu až do Kejžlice nás provázel krásný pohled na lipnický hrad jako náš strážce a ochránce. Vesničky cestou byly ještě vánočně vyzdobené, tak jsme si zopakovali tu krásnou vánoční atmosféru od Mikulášů, po stromky, vyzdobená okna a celé chalupy.Bylo to moc příjemné připomenutí svátků.V Řečici jsme si prohlédli kostel alespoň zvenku a rozdělili se na 2 skupiny. Několik turistů se vydalo k rybníku Kamenná Trouba pod Lipnicí, odkud odjeli autobusem do Humpolce.Bohužel měli ještě nějaké neodkladné povinnosti.Zbývající partička turistů pokračovala do Kejžlice, kde na nás čekala jako obvykle milá hospůdka s příjemným personálem. Po občerstvení jsme ještě došli do Malého Budíkova a ve 13,00 hodin odjeli autobusem domů.
Všem se výšlap velmi líbil a říkali jsme si, že ty čtvrtky nám o vánočních svátcích chyběly. Tak zase příště. Autor článku: Marie Koutová, foto: Milan Šíma.


Z Kaliště přes Holušice do Jiřic

09.01.2020 , ušlá vzdálenost: 8 km,
vedl: J. Kváš
účast 15 osob.
Trasa:
Tak už nám zase začíná pravidelný čtvrteční cyklus pochodů v roce 2020. První čtvrtek v lednu jsme si vyzkoušeli se vším všudy. Ráno pršelo, autobus do Kališť jede pouze brzy ráno - v 6,53 hodin.Přesto se nás sešlo na zastávce u pošty 13 turistů a v Litochlebích ještě přistoupily 2 naše kamarádky turistky.Bylo nás tedy celkem 15.Za deště jsme dojeli do Kališť, ale náladu nám počasí nepokazilo. Turisté musí zvládnout i nepříznivé podmínky. Hlavně, že nefoukal vítr a bylo celkem teplo.V Kalištích nás Jiří seznámil s trasou a vydali jsme se na cestu do Holušic. Za slunečného počasí jsou na kopci krásné výhledy do okolí na všechny strany, ale i v mlhavém oparu bylo na co koukat. Asi v polovině cesty do Holušic jsme odbočili do Hájku - většina z nás říká této oblasti "Německo." Je to krásná část Vysočiny s roztroušenými chaloupkami v kopcovitém terénu. Z cesty jsme viděli upravené louky i lesy. Překvapilo nás, že tady kůrovec ještě moc nezasáhl. Cestou jsme se vyfotili u krásného javoru a pokračovali do Jiřic. Na lesní mýtince byla malá zastávka s občerstvením od Zdeňky Kordovské, která měla narozeniny. Tak jsme jí samozřejmě pogratulovali i zazpívali a s veselou náladou pokračovali až k rybníku Peruš. Celá vodní hladina byla pod tenkým ledem, nad rybníkem mlha,moc hezký pohled. Od Peruše lesní cestou až k dálničnímu mostu směrem do Jiřic. Jiří nás také zavedl na místní hřbitov, kde je několik zajímavých hrobů, např.kamenné křeslo s kamenným prostřeným stolečkem...Potom už nás čekalo posezení v Sedláckém dvoře. Několik turistů šlo z Jiřic rovnou do Humpolce. Ostatní se občerstvili v hospůdce a pokračovali pěšky do Humpolce. Asi ve 13 hodin jsme byli doma.
Byla to i přes nepříznivé počasí moc hezká procházka a už se těšíme na další čtvrtek. Autor článku: Marie Koutová, foto: Milan Šíma


Novoroční vycházka

01.01.2020 , ušlá vzdálenost: 6 km,
vedl: H. Stará
účast 39 osob.
Trasa:
A máme tady nový rok 2020 a tradiční Novoroční vycházku do přírody. I když se dnešním dnem vlády ujal nejstudenější měsíc v roce - leden, počasí tomu vůbec nenasvědčovalo. Prosluněný den pod azurově modrou oblohou připomínal spíš jaro v plném proudu. Teploty sice v noci klesly pod bod mrazu, ale přes den se vyšplhaly k +10°C. A to byl také jeden z důvodů, že se nás na náměstí u Radnice sešlo ve 14,00 hodin 39 turistů, kteří se chtěli projít na zdravém vzduchu a osvobodit se od mís plných cukroví a jiných vánočních dobrot.A tak jsme se vydali na cestu kolem hřbitova směrem k restauraci Na Plovárně a dále k památníku rumunských vojáků. Cesta byla suchá, umrzlá, šlo se sice pěkně, ale nikde nebylo ani památky po poprašku sněhu, který by alespoň trošku připomínal čas vánoc. Na cestu nám svítilo sluníčko, mrazivý vzduch pročervenával tváře a tak nám trasa rychle ubíhala. Po nedlouhé době jsme prošli kolem hájovny do Vilémova a při cestě na Rozkoš jsme šli kolem domku, který si zde zakoupil známý botanik profesor Václav Větvička. Bylo 15,00 hodin a my jsme se na Rozkoši rozdělili. Někteří turisté šli domů, někteří do blízké restaurace na něco teplého a několik nás šlo na hrad Orlík.Jelikož bylo krásně, na hradě to jen vřelo. Oblíbená kapela Kolibříci vyhrávala známé country písničky, dali jsme si svařáček a někteří se vylezli podívat i na rozhlednu, odkud byl krásný výhled do daleka.Hrad byl osvícen oranžovým, zapadajícím sluncem a vypadal jako v pohádce. Po 16,00 hodině se pomalu začínalo stmívat a my jsme se vydali k domovu po NS Březina kolem židovského hřbitova k náměstí. Na náměstí jsme došli v půl páté, právě v okamžiku, kdy se rozsvítil vánoční stromeček, zlatá brána hlídaná dvěma anděly a okolní stromy. Na obloze, nad tím vším, svítil tenký srpek měsíce, který umocňoval vánoční náladu, známou z Ladových obrázků. Chvíli jsme ještě postáli na náměstí u vánoční scenérie. Pomalu, s tvářemi červenými od stupňujícího se mrazíku, jsme se odebrali, již za tmy, do tepla domovů.
"Já sním o Vánocích bílých, Vánocích, jaké z dětství znám..." Tuto krásnou píseň si můžeme jenom zpívat a na bílé Vánoce se dívat pouze na titulním obrázku. Tak šťastný nový rok a s veselou náladou vykročte na všechny plánované turistické pochody! Ať vám to dobře šlape!


Znak Turisté Humpolec


e-mail-admin             administrace