TURISTÉ
HUMPOLEC

- spolek pro volný čas a turistiku


Další díly kroniky:

  Spolek      Plán činnosti     Kronika     Plán zájezdů     Fotogalerie     Kontakt     Odkazy  

Kronika

Od Střechova k pivovaru Hubertus

01.10.2020 , ušlá vzdálenost: 7 km,
vedl: M. Šíma
účast 0 osob.
Trasa:
UPOZORŇUJEME TURISTY, ŽE PLÁNOVANÝ POCHOD OD STŘECHOVA K PIVOVARU HUBERTUS SE DO ODVOLÁNÍ RUŠÍ. Z DŮVODU AVIZOVANÉHO OMEZENÍ VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT V POČTU 10 - 20 OSOB RUŠÍME PLÁNOVANÉ VYCHÁZKY DO ODVOLÁNÍ. VÝBOR SPOLKU.


Z Humpolce do Leštiny

24.09.2020 , ušlá vzdálenost: 7 km,
vedl: M. Koutová
účast 24 osob.
Trasa:
Trasa této čtvrteční vycházky byla cílená, vzhledem k tomu, že náš kamarád nás pozval do Leštiny na oslavu svých významných narozenin. Sešli jsme se v 8,30 hodin u pošty a během cesty se k nám přidalo ještě několik turistů, kteří čekali u Židovského hřbitova. Trasu jsme absolvovali podle plánu - pošta - Židovský hřbitov - Rozkoš - Tři jezírka - rozcestník Leština. Zpočátku se jde stále do kopce až na Rozkoš, tak jsme se po ránu pečlivě rozhýbali. Ale šlo se moc hezky, nebylo horko ani zima, příroda začíná ukazovat známky podzimu - začínají padat kaštany, sbírají se brambory, začíná opadávat listí. Došli jsme lesem k rozcestníku Leština a už byly vidět střechy chalup ve vsi. Za chvíli už byl náš cíl cesty - hospůdka u Křepinských, kde nás čekal oslavenec Mirek Jiřík s manželkou a ještě turisté z Květinova. Oslava byla velkolepá. Nejdříve samozřejmě velké gratulace a následovalo pohoštění jako na svatbě. Nálada byla opravdu slavnostní, oslavenci jsme i zazpívali. Dokonce někteří turisté si šli zahrát tenis... Jak už to bývá, co je příjemné, rychle utíká, tak čas plynul jako voda a my se museli rozloučit a tuto krásnou akci ukončit. Většina turistů odešla na autobus a 8 turistů se rozhodlo, že ještě zpátky do Humpolce půjdou pěšky.
Tato akce neměla chybu a my ještě jednou přejeme našemu oslavenci všechno nej....! Tak zase příští čtvrtek...Autor článku: Marie Koutová, foto: Jiří Kváš. Od začátku roku ušlých 227 km, účast 698 osob.


Vycházka po humpoleckých památkách

17.09.2020 , ušlá vzdálenost: 3 km,
vedl: Z.Kordovská
účast 29 osob.
Trasa:
Program dnešní čtvrteční procházky jsme věnovali prohlídce humpoleckých památek. Procházku vedla Zdeňka Kordovská, která se dohodla s paní Kotkovou o komentovaných prohlídkách památek v humpolecké čtvrti Zichpil. Sešli jsme se v 9,00 hodin u pošty a pomalu se přesunuli k první památce, kterou byl Toleranční kostelík. Počasí se proti minulým teplým dnům trochu změnilo. Ze slunečného dne bylo dnes docela chladné dopoledne a tak jsme uvítali posezení uvnitř Tolerančního kostelíka. Roku 1785 byl položen základní kámen k Tolerančnímu kostelíku v Čechách a v říjnu téhož roku byla barokní stavba dokončena. Toleranční kostely nesměly tehdy vypadat jako kostel, ale jako měšťanský dům. V 19.století byl kostelík opraven a byl proražen hlavní vchod v průčelí zdi. V roce 1810 byly zakoupeny varhany od třešťského varhanáře Pohana a umístěny na kruchtě. Kostel byl slavnostně vysvěcen v říjnu roku 1785. Až teprve koncem druhého tisíciletí došlo k celkové rozsáhlé rekonstrukci objektu. Z Tolerančního kostelíka jsme popošli několik metrů k pomníku Čeňka Vosmíka. 5.dubna 1860 se zde v Humpolci narodil sochař a restaurátor Čeněk Vosmík. Byl to umělec, který svými díly ozdobil mnoho míst v Rakouském císařství a v Československé republice.Patřil k nejlepším restaurátorům sochařských děl své doby. Zemřel 11. dubna 1944.Prošli jsme se také po místním hřbitově a prohlédli si různé kamenné sochy. Dalším objektem k prohlídce bylo Nápravníkovo stavení,které je posledním dochovaným stavením humpolecké čtvrtě Zichpil a tvoří součást skanzenu. Od roku 2010 je chráněn jako kulturní památka České republiky. Přesná doba výstavby Nápravníkova stavení není známa ale patrně se jednalo o rok 1785. Po úmrtí poslední majitelky dům odkoupilo město Humpolec a opravený objekt byl pak v roce 2012 zpřístupněn veřejnosti v rámci skanzenu Zichpil. Jako poslední přišla na řadu synagoga, ale ještě předtím jsme si prohlédli uličku směrem ke kostelu, kde byl v minulosti natáčen moc hezký film "Údolí krásných žab",ve kterém mimo jiné také účinkovala populární hudební skupina Plavci.Ale vrátíme se do synagogy.Tato stavba byla úředně zapečetěna v protektorátu v roce 1941 a po roce 1945 naprosto zdevastována.Církev husitská se nakonec rozhodna bývalou synagogu koupit pro své účely. Byla přestavěna podle plánů architekta Zavřela a v roce 1961 slavnostně otevřena. V letech 1987-1989 byla provedena generální oprava budovy, při které byly odkryty krásné fragmenty původní výmalby synagogy z 18. století. V roce 2000 byla budova prohlášena kulturní památkou. Opraven byl i modlitební sál do původní podoby synagogy. Husitský sbor je pojmenován po Janu Želivském, který se podle některých pramenů v Humpolci narodil.
A tak jsme se dověděli díky Zdeňce Kordovské zase něco nového o humpoleckých památkách. Moc děkujeme paní Kotkové, která nám velice zajímavě a poutavě vyprávěla o těchto památkách mnoho informací a příběhů. Se zaujetím jsme její komentované prohlídky poslouchali a obdivovali jsme, s jakým zájmem a přehledem o těchto věcech hovořila. Moc se nám to líbilo. Tak zase brzy na viděnou! Od začátku roku ušlých 220 km, účast 674 osob.


Kolem Sázavy k peřejím Stvořidla

10.09.2020 , ušlá vzdálenost: 7 km,
vedl:M. Šíma
účast 22 osob.
Trasa:
Druhý záříjový čtvrtek jsme se vydali po dlouhé době na naše oblíbená Stvořidla na řece Sázavě. Tento skvělý nápad měl Milan Šíma. Byla to krásná procházka.V tomto ročním období (babí léto) je kolem řeky opravdu hezky. Břehy jsou lemovány spoustou barevných a voňavých květů, nejvíce netýkavky žláznaté. Odjeli jsme ze zastávky Stromovka v 7,19 hodin do Světlé nad Sázavou. Sešlo se nás 18 turistů a ve Světlé čekali další 4,tak nás bylo celkem 22. Ze Světlé jsme jeli vláčkem v 8,14 do Horní Ledče nad Sáz.,kde nás Milan seznámil s plánovanou trasou - U lomu, Sluneční zátoka (tady společné foto), potom stále do kopce až do Háje (sociální zařízení pro dlouhodobě nemocné). A už se blížil náš cíl - cesta Stvořidla. Počasí bylo velmi příjemné, řeka měla dostatek vody, tak i peřeje přes pověstné balvany se ukázaly ve vší kráse. Příjemnou atmosféru ještě dokreslily divoké kačenky a ptáci. Hospůdky na Stvořidlech jsou ještě otevřené, čekalo nás občerstvení jedné z nich - v Pyramidě i s dobrým chlazeným pivkem. Odjezd ze Stvořidel vláčkem ve 13,47 hodin do Ledče nad Sázavou a odtud autobusem do Humpolce.
Dvě turistky využily i druhé varianty pěšky do Smrčné (5 km), odtud do Světlé a autobusem do Humpolce. Byl to krásný vydařený výlet do přírody. Autor článku: Marie Koutová, foto: Milan Šíma. Od začátku roku ušlých 217 km, účast 645 osob.


Zámek Maleč a do Jilmu

03.09.2020 , ušlá vzdálenost: 6 km,
vedl: O.Starý
účast 39 osob.
Trasa:
Prázdniny skončily a my jsme se pomalu připravili na pochody v měsíci září. Díky Oldovi Starému jsme v prvním záříjovém výšlapu opět po delší době zabrousili do oblasti Železných hor. Na zastávce u pošty jsme nasedli do smluvního autobusu a vyjeli směrem na Chotěboř na prohlídku zámku Maleč. Počasí bylo opět akorát na procházku a tak nás na prohlídku zámku přijelo 39 turistů.Cestou se k nám přidali také naši milí manželé Málkovi se svými přáteli a ti nám určovali správnou trasu. Na zámku Maleč jsme se rozdělili na dvě skupiny a pan majitel nás všude provedl.Prohlídka expozice je s audiodoprovodem odborného textu a tak jsme si mohli vše v klidu prohlédnout a vyslechnout. Zámek stojí v centru obce Maleč v okrese Havlíčkův Brod a je chráněn jako kulturní památka České republiky.První zmínky o jeho výstavbě v empírovém slohu jsou z roku 1515. V roce 1862 koupil koupil zámek F.L.Rieger, který žil na zámku Maleč 40 let a by nejvýznamnějším českým politikem 19. století. V letních měsících zde pobýval jeho tchán František Palacký, nazývaný otcem národa a vytvořil zde značnou část svého díla Dějiny národa českého. V roce 1948 byl Riegrovým potomkům zámek vyvlastněn. V roce 1995 jej v rámci restitucí získala doc. Věra Macháčková-Riegerová. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví jejího syna Václava Macháčka - Riegra, který zanedbaný zámek opravil, zrekonstruoval interiéry a vybudoval expozici "Památník F.L.Riegra a F. Palackého." Po prohlídce zámku a zámeckého parku jsme odjeli autobusem směrem k Chotěboři a zde jsme se vydali na cestu lesem směrem k novému hřbitovu hrabat Dobřenských z Chotěboře.V roce 1907 bylo rodině hrabat Dobřenských povoleno postavit si vlastní hřbitov na jejich rodinném pozemku. Kolem nového hřbitova byla pořízena podezdívka se železným plotem. V průčelí byl vztyčen kříž ze žuly. Podívali jsme se na hrobku hraběnky Dobřenské z Francie, která zemřela na Štědrý večer roku 2018. Rod měl na důkaz vděčnosti ve svém erbu čápa, pomocí kterého mohli kdysi vykoupit svého syna z tureckého zajetí. Po prohlídce hřbitova jsme pokračovali lesem a kolem rybníka s čističkou zpět do Chotěboře. Nasedli jsme do autobusu a odjeli do Jilmu, kde jsme měli na 13,00 hodinu objednaný oběd - pečená vepřová kolena. V klubovně bylo příjemně, kolena, opět jako vždy, neměla chybu a k tomu orosené pivečko. Zkrátka výborné zakončení dnešního výletu. Po obědě jsme odjeli domů.
Zase jsme viděli kousek neznámé krajiny v Železných horách, zámek a vše bylo zakončeno výborným obědem. Dík patří Oldovi a Helence Starým za tento zajímavý program.Od začátku roku ušlých 210 km, účast 623 osob.


Krajinou kolem Havl.Brodu

27.08.2020 , ušlá vzdálenost: 10 km,
vedl: Lída Kučírková
účast 24 osob.
Trasa:
Na poslední prázdninový čtvrtek 27.srpna si pro nás Liduška Kučírková připravila opravdu překvapující a neznámou trasu kolem Havlíčkova Brodu. Mysleli jsme si, že kolem tohoto města to už známe, ale opak byl pravdou. Počasí se ráno jevilo celkem solidní, tak se nás sešlo na autobusové zastávce v 7,20 hodin u polikliniky 19 turistů. Naší cílovou stanicí byla zastávka Havl.Brod - letiště. Tady čekalo dalších pět turistů a tak nás bylo celkem 24. Vydali jsme se na trasu po travnaté cestě a po chvíli jsme došli k vodní nádrži Žabinec, jejíž plocha je 7 ha. Chvíli jsme šli po jejím břehu a divili se, jak je nádrž velká. Pokračovali jsme dál stále kolem lesa, po vysečených loukách a šlo se nám moc hezky. Počasí nám přálo, místy se ukazovalo i sluníčko a trasa byla pro nás úplně neznámá. Po chvíli chůze, připomínající příjemnou procházku před obědem, jsme mezi lány vysoké kukuřice došli k silnici směrem na Jihlavu a tady nás čekalo příjemné překvapení. Došli jsme k bistru Selská jizba, kde to bylo moc pěkné. Zařízení nové, personál velice příjemný a tak jsme si všichni s chutí dali kávu a něco dobrého na zub. Velice se nám tady líbilo. Chvíli jsme v příjemném prostředí poseděli, pak se vydali přes silnici směrem k vesnici Novotnův Dvůr a kousek dál už se před námi objevil velký lán bíle kvetoucí pohanky, za nímž se červenaly střechy prvních chalup Havlíčkova Brodu. Pomalu jsme se dostali do města kolem průmyslové zóny. Šli jsme kolem zahradnictví, sběrných surovin, kde měli v zahradě z odpadového železa vyrobenou velikou kouli v podobě mraveniště a také několik obřích mravenců. Prošli jsme tunelem a ocitli se v parku, odkud to bylo už jen pár kroků k supermarketu Kaufland a na autobusové nádraží.K odjezdu autobusu ve 12,15 hodin do Humpolce nám zbývalo jen asi 15 minut.
Ta dnešní trasa se Lidce Kučírkové opravdu povedla, i když ona sama tvrdila, že to není nic moc hezkého. Ale nám všem se to moc líbilo, protože pro nás to bylo hezké a úplně neznámé.Od začátku roku ušlých 204 km, účast 584 osob.


Brno

19.08.2020 , ušlá vzdálenost: 5 km,
vedl: M.Dvořáková
účast 34 osob.
Trasa:
Ve středu 19.srpna jsme se vydali na turistický zájezd do Brna a hlavně na prohlídku známé Vily Tugendhat. Počasí bylo krásné letní, v 7,00 hodin jsme nasedli u pošty do smluvního autobusu a vyrazili na D1 směrem na Brno. Jelo se dobře, nikde žádná kolona a tak jsme v půl deváté vystoupili v Brně nedaleko náměstí Svobody. Kousek cesty jsme šli pěšky až na Zelný trh, kde jsme měli jako první akci zajištěnou prohlídku Staré radnice s průvodcem.Je to nejstarší světská stavba v Brně,která sloužila od poloviny 13.století do roku 1935 jako sídlo městské správy. Má pozdně gotický portál se zahnutou věžičkou od sochaře Antona Pilgrama. V klenutém průchodu ukrývá dva symboly Brna, vycpaného krokodýla a dřevěné loukoťové kolo. Uvnitř jsme prošli Freskový sál,Klenotnici a Křišťálový sál, ve kterém je výborná akustika. Zde nám také pan průvodce zahrál na klavír krásnou, známou píseň od skupiny The Beatles.Naše prohlídka končila výstupem po 173 schodech do věže s vyhlídkovým ochozem, kde jsme měli Brno jako na dlani. Byl to nádherný výhled,kterému vévodil hrad Špilberk a katedrála sv.Petra a Pavla. Po prohlídce Staré radnice jsme se prošli po Zelném trhu, kolem divadélka Husa na provázku a odjížděli jsme k Vile Tugendhat. Je to nejslavnější brněnská vila, zapsaná na seznamu UNESCO. Stavba byla navržena architektem Ludwigem Miesem van der Rohe pro manžele Tugendhatovy. Vila se začala stavět v roce 1928 a v roce 1930 na vánoce už tam manželé bydleli. Z vily jsou nádherné výhledy do přilehlého parku a směrem k hradu Špilberk. Nedaleko vily Tugendhat v zahradě je další vila LOW-BEER, kde žila do svých 10 let se svými rodiči Greta Tugendhat. Ve vile jsou nádherná dřevěná zábradlí, zdobená vyřezávanými motivy piniových šišek. Po prohlídce této vily jsme se odebrali k autobusu a vydali se na zpáteční cestu. Kolem půl osmé jsme byli doma.
Zájezd se nám moc líbil, viděli jsme mnoho krásných a zajímavých věcí, hlavně ve vile Tugendhat. Děkujeme Marušce Dvořákové za tak zajímavý celodenní program a za perfektní organizaci celého zájezdu. Od začátku roku ušlých 194 km, účast 560 osob.


Do westernového městečka STONE TOWN u Kamenice

13.08.2020 , ušlá vzdálenost: 8 km,
vedl: M. Koutová
účast 25 osob.
Trasa:
Ve čtvrtek 13.srpna jsme se probudili do krásného, letního počasí a těšili jsme se na dnešní program.Měli jsme naplánovaný výšlap do westernového městečka u vesnice Kamenice.Ráno v 8,30 jsme se sešli v Humpolci u Sokolovny, Marie Koutová nás seznámila s trasou a my se vydali na cestu. Do Cípku a do kopce mezi zahrádkami nám bylo dost horko, ale pak jsme se dostali do chladivého stínu lesa směrem k bysterské silnici a už byla pohoda.Cestou se k nám přidávali další turisté a nakonec nás bylo 25. Prošli jsme lesem od hájovny směrem k rybníku Pařezáč, jehož modrá hladina lákala k vykoupání. Však toho také někteří turisté využili. U rybníka čekali manželé Humlovi. Ten den, 13.srpna, měly svátek Alenky a 15. srpna Hanky.A tak společně se svými kamarády turisty oslavily svátek Alča Lejtnarová a Hanka Humlová. Byly tvarohové rohlíčky, žloutkové věnečky a tak si všichni pochutnali. Přijel se za námi podívat také Milan Šíma na elektrokole a cestou nás dohonila i děvčata z Květinova na kolech. Po odpočinku ve stínu se pokračovalo dál z Plačkova po silnici směrem k westernovému městečku u Kamenice. Tam jsme došli asi kolem 11.hodiny. Prohlédli jsme si městečko, nový kostelík se hřbitovem "obutých" a pomalu jsme se usazovali v místním COFFEE HOUSE, kde jsme měli objednané uzené klobásky s oroseným pivkem,které v tom teplém počasí přišlo náramně k chuti.Klobásy byly výborné. Po chvilce posezení se většina turistů odebrala do Kamenice k vlaku, který odjížděl ve 12,35. Šli jsme vlevo za chatky kousek po louce a hned byly vidět červené střechy chalup v Kamenici.Od městečka to nebylo daleko, cesta k vlakové zastávce nám trvala asi 20 minut a tak jsme ještě chvíli čekali. Asi čtyři turisté ještě v městečku zůstali a domů šli pak pěšky.
Byl to hezký výšlap se zajímavým programem nedaleko Humpolce. K tomu přispělo krásné, slunečné počasí, výborné klobásy s pivkem a veselá nálada. Měli jsme se móóóc dobře!!! Od začátku roku ušlých 189 km, účast 526 osob.


Znak Turisté Humpolec


e-mail-admin             administrace