TURISTÉ
HUMPOLEC

- spolek pro volný čas a turistiku


Další díly kroniky:

  Spolek      Plán činnosti     Kronika     Plán zájezdů     Fotogalerie     Kontakt     Odkazy  

Kronika

Z Květinova do Kejžlice

15.02.2018 , ušlá vzdálenost: 12 km,
vedl: M.Koutová
účast 28 osob.
Trasa:
Ve čtvrtek 15.února jsme si naplánovali trasu z Květinova do Kejžlice přes Bezděkov, Hlavňov, Kojkovice, Bratroňov, Nové Dvory. Na autobusové zastávce Mléčné lahůdky se nás ráno v 7.hodin sešlo 23 turistů. Nasedli jsme do autobusu směr Havl. Brod a jeli na zastávku Květinov. Cestou k nám ve Věži přistoupil Karel Jírů a v Květinově již tradičně 4 naše květinky. Celkem se tedy na trasu vydalo 28 turistů. Blížila se osmá hodina a modrá obloha slibovala krásný slunný den. Cestou do Bezděkovs jsme se chvilku zastavili u rybníka Abrhám, který byl ještě pod ledem. Cesta byla schůdná, tak se šlo vesele.Z Bezděkova asi na půl cestě do Krásné Hory byla malá občerstvovací zastávka, kterou zorganizoval ještě dodatečně Mojmír Faltýnek k uplynulému svátku. Kolem deváté hodiny jsme dorazili romantickým údolím Perlového potoka do Krásné Hory, kde nás čekalo malé překvapení. Místní průvodce nám otevřel kostel Sv.Jana Křtitele, kde jsou nově zrekonstruované barokní varhany, staré 300 let. Oprava stála 3 miliony. Aby by dojem dokonalý, něco málo nám zahrál. Z varhan se linuly krásné zvuky.Další zajímavostí místního kostela je obraz na hlavním oltáři z roku 1706. Znázorňuje křest Krista v řece Jordán. Velmi kvalitní malba od malíře Karla Škréty. Potěšeni příjemnými zážitky jsme museli pokračovat v cestě dá do Kojkovic. Ještě jsme prošli kolem bývalé továrny na výrobu dýmek, která je již v dost žalostném stavu. Sluníčko začalo krásně hřát a my museli vyšlapat dost náročný kopec do malé vesničky Kojkovice. Odtud jsou krásné výhledy do okolí - Lipnice, Havl. Brodu atd., ale bohužel byl mrazivý opar, viditelnost nebyla úplně dokonalá. Další vesnicí byl Bratroňov, odtud do kopce lesem Nové Dvory a kolem letiště již z kopečka do Kejžlice. Tady nás čekala vyhřátá hospůdka s dobrým jídlem a pitím. Z Kejžlice jsme spokojeni domů autobusem ve 13. hodin. Krásné počasí, pohodová cesta s pěknými zážitky, co víc si můžeme přát. Tak zase příští čtvrtek. M.Koutová.
Při našem pochodu z Proseče do Humpolce, Alenka Lejtanarová zavzpomínala na našeho kamaráda - turistu Josefa Valentu. I já bych chtěl našim turistům připomenout rozloučení též s kamarádem - turistou panem Bořivojem Žižkou, dne 3.února 2018. Kdo jste jej znali, vzpomeňte si na jeho zážitky a vědomosti ze zahraniční cesty do Alžíru i dalších zemí. M.Šíma


Z Radňova do Šmolov

08.02.2018 , ušlá vzdálenost: 10 km,
vedl: M.Šíma
účast 24 osob.
Trasa:
Čtvrtek 8.února nás ráno přivítal v bílém. Celou noc předtím chumelilo a tak jsme vyšli do zimního počasí. Na vlakovém nádraží v Humpolci se nás v 9,00 hodin sešlo 17 turistů. Nasedli jsme do vláčku a jen jsme se rozjeli, už tady byla sladká odměna v podobě bonbonů od kamaráda Mojmíra Faltýnka, který měl svátek. Mojmírovi jsme pogratulovali s přáním pevného zdraví a cestu do Radňova jsme si pěkně osladili. V Radňově nás Milan Šíma seznámil s trasou a vydali jsme se na cestu. Už z dálky jsme si všimli, že na nás na obzoru někdo mává. Bylo to 5 našich kamarádů z Květinova a tak nás bylo 22. Po setkání a přivítání s nimi nás po několika metrech čekalo velké překvapení. Na louce stálo auto s károu a v káře ležel zastřelený velký stokilový divočák. To byl ale kus! Hned jsme se u něho vyfotili, protože vidět takhle zblízka divočáka se jen tak nenaskytne. Pokračovali jsme dál sněhem po louce, kousek po kolejích do lesa a po chvíli jsme před sebou viděli ocelově šedou hladinu rybníku Paletáč. Po zasněžené louce jsme šli husím pochodem až k lesu, kde na nás čekali manželé Jírovi a tak nás bylo celkem 24 turistů. Za několik minut chůze jsme se ocitli v rezidenci u Ulrychů. Chvilku jsme popovídali a pokračovali dál směrem k Dočkalovu mlýnu v Michalovicích. Líbilo se nám, jak jsme na bílém sněhu hezky barevní. Šli jsme loukami kolem klidného potůčku, lemovaného jemně zasněženými krajkami z trávy, až k můstku přes malý splav. Přešli jsme bez pohromy a v dálce již se nám ukázal červený Dočkalův mlýn. Prošli jsme jeho hezkým okolím, kolem kapličky a pokračovali do Michalovic. Okolní krajina je moc hezká, budeme ji muset zase někdy v létě nebo na podzim navštívit. V Michalovicích jsme byli v poledne a ještě nás čekal kousek cesty do Šmolov. Vzali jsme to zkratkou přes louku k vesnici Na Vršku a kolem půl jedné jsme byli u cíle cesty v restauraci Na Lipce. Někteří turisté odjeli hned autobusem domů a ostatní jsme si došli do restaurace na rychlý oběd. Stihli jsme autobus ve 13,11 hodin.
Dnes jsme měli lovecký zážitek s divočákem, prošli jsme se hezkou zimní krajinou kolem Paletáče, Michalovic a příjemně unaveni jsme se těšili do tepla domova na posezení u šálku kávy. Na shledanou příště!


Z Proseče do Humpolce

01.02.2018 , ušlá vzdálenost: 11 km,
vedl: Fr.Dohnal
účast 10 osob.
Trasa:
ZEMŘEL PAN JOSEF VALENTA. Náš milý přítel a kamarád nás opustil dne 20.ledna 2018 ve věku nedožitých 95 let. Pan Valenta byl člověk, kterého snad každý musel mít rád. Přívětivý, kamarádský, veselý. Vždycky jsme byli rádi, když se přidal k našemu výšlapu, protože nám vyprávěl zajímavé příběhy a zážitky, které prožil na svých cestách po světě. Procestoval mnoho míst v cizině i doma a z těch cest měl snad stovky natočených DVD a filmů. Znal stromy, rostliny, ptáky, houby a tak když jsme něco nevěděli, vždycky jsme si říkali: "Kdyby tu byl pan Valenta, ten by to věděl." Pokud mu zdravotní stav dovolil, rád s námi chodil na naše turistické procházky. Z každého zájezdu jsme nikdy nezapomněli poslat mu pozdrav a jeho to vždy těšilo. Zúčastňoval se výročních členských schůzí našeho spolku a v roce 2016 byl dokonce prohlášen za nejstaršího čestného člena spolku Turisté Humpolec. Rád také navštěvoval naše Mikulášské potlachy na Rybárně. Miloval Kamilovy písničky a popovídal si tu se svými kamarády. Asi před čtyřmi roky pozval Kamila k sobě domů, aby mu nějaké písničky zahrál. Kamil se ho tenkrát ptal, jestli má nějakou zamilovanou písničku, že by se jí naučil. Pan Valenta odpověděl, že má rád písničku "Lásko, Bože lásko, kde ťa lidé berú, na horách nerosteš, v poli ťa nesejú." A tak mu ji Kamil zahrál a hrál mu tehdy skoro celé odpoledne. Často jsme na pana Valentu vzpomínali. Hlavně, když jsme šli nebo jeli přes Dolní Město. Měli jsme ho všichni moc rádi a bude nám chybět. Zůstanou nám jenom vzpomínky a několik fotek z výšlapů. Týden před jeho odchodem ho na jeho přání doma navštívil Milan Šíma. Při loučení mu pan Valenta řekl jediné slovo AHOJ. A pan Šíma nám všem to jeho poslední AHOJ tlumočil. Pan Valenta měl rád přírodu a i ta mu na jeho poslední cestu poslala hezké počasí a sluníčko. Za náš spolek Turisté Humpolec se s panem Valentou na jeho pohřbu rozloučila Marie Koutová. V Dolním Městě pro nás skončily tradiční turistické zastávky. Už tam není přítel, který by nás vyprovázel. ODEŠEL UŠLECHTILÝ ČLOVĚK, TURISTA, KTERÝ CELÝM SVÝM SRDCEM MILOVAL ŽIVOT, PŘÍRODU, LIDI. A TAK NA NĚHO BUDEME VZPOMÍNAT..... Napsala Alena Lejtnarová... Nyní ještě přidáme článek z dnešního výšlapu z Proseče do Humpolce, který napsal Milan Šíma. Dnešní časný odjezd do Proseče zřejmě odradil mnoho turistů od svých teplých pelíšků a tak k poště nás přišlo jenom 10. Musíme ale pochválit Evu Ulrychovou a Jaruškou Novotnou, které i na tento brzký ranní odjezd přijely z Květinova. Odjíždí nás 10 do Kališť a následně do Proseče, kam přijíždíme asi kolem 7.hodiny. Po krátkém přivítání od Františka Dohnala procházíme návsí kolem rybníčku směrem k bezejmenné tvrzi ze 14.století. Ještě si povšimneme u jednoho stavení svítícího vánočního stromku. Přečteme si popis u tvrze a debatujeme o Božích mukách, které stojí proti tvrzi. Vykračujeme polní cestou mezi zoranými poli směrem k Pustému Lhotsku. Loukami s remízky přicházíme do malebné, klidné, jakoby zapomenuté vísky Pusté Lhotsko. Náves tvoří rybníček s malou elektricky ovládanou zvoničkou. Právě malebnost zdejší krajiny nám nedá, abychom se ještě nevydali kousek po cestě k Řečici, kde protější kopce se jeví jako velké pohoří kolem vrchu Orlík 678m/m a po otočení vlevo k Řečici vidíme v dálce obrysy hradu Lipnice. Prostě nádherný obrázek naší Vysočiny. Času máme dostatek, počasí dobré a tak v pohodě scházíme lesem směrem k Budíkovu. Kolem cesty se zelenají jívy, jakoby nám chtěly říci, že brzy přijde jaro. Aby to nebylo všechno, silnice před Budíkovem je lemována modříny, což se jen tak nevidí. Za Budíkovem se stáčíme ke střelnici a u Hlaváčkova mlýnu se na nás zpovzdálí dívá lama. Jiří Kváš dává podnět k zacházce k bývalému mlýnu U Vlků, který je nyní neobydlený, chátrá a stává se z něho mlýn "strašidelný". Než jsme se nadáli, jsme v Humpolci již před jedenáctou, ušli jsme v pohodě 10,5 km a těšíme se na oběd. Závěrem, když jsme viděli jívy, připomeňme si text písně Václava Neckáře:" Jak se tak dívám, už kvete jíva, tak vlajky vlajte a ty hudbo pěkně hraj. To tam je bláto a vypadá to, že přijde jaro, přijde, bude zase máj."
Tak jsme se s Milanem Šímou podělili o dnešní, trošku delší článek. Těšíme se na příští čtvrtek, třeba nám příroda už nadělí to pravé únorové počasí.


Z Radostovic do Kejžlice

25.01.2018 , ušlá vzdálenost: 11 km,
vedl: M.Šíma
účast 23 osob.
Trasa:
Poslední výšlap měsíce ledna byl naplánován na Haškovu Lipnici. Počasí bylo ráno mlhovaté, teploměr ukazoval několik málo stupňů nad nulou a na autobusové zastávce Kuchařov se nás sešlo 23 turistů. Naším cílem byla zastávka Radostovice. Tady jsme si upřesnili dnešní trasu a pomalu se vydali lesní cestou k lipnickým lomům. Šli jsme opravdu pomalu. Jednak byl dostatek času a hlavně cesta byla místy zledovatělá, namrzlá a blátivá. Museli jsme dávat pozor, aby nedošlo k pádu. Blízkost lipnických lomů jsme poznali brzy podle hlasitých výbuchů. Prošli jsme Horní les a dostali se na silnici, vedoucí do Haškovy Lipnice. Věže lipnického hradu byly stále trochu zahaleny do mlžného závoje. Po chvíli se obloha začínala trošku projasňovat a už bylo veseleji. U hradu jsme si udělali malou pauzu na občerstvení, pogratulovali našim kamarádkám Věrce Říhové a Hance Kalendové k narozeninám a po kamenných schodech, které byly ještě trošku namrzlé,jsme vystoupili k hradu. Výhledy byly sice ještě trošku v mlze, ale viděli jsme daleko. Po výstupu k hradu jsme pokračovali naší známou cestou k samotě Blatovy. Zde jsme odbočili doleva a pokračovali lesní cestou k Novým Dvorům. To už nám na cestu svítilo sluníčko. Vzpomínali jsme, jak tato trasa byla krásná právě před rokem: mrazivá, plná slunce a třpytivého sněhu. To byla nádhera. Za chvíli už jsme vyšli u Nových Dvorů. Blížilo se poledne a tak jsme brzy stanuli u naší oblíbené hospůdky v Kejžlici, kde jsme měli objednaný oběd. Po výborném obědě a pivu jsme pomalu došli do Malého Budíkova k autobusu. Několik turistů došlo až do Budíkova. To už sluníčko krásně hřálo a my se snažili nachytat co nejvíce D-vitamínu. Nasedli jsme do autobusu a kolem půl druhé už jsme seděli doma u kafíčka.
Tak máme za sebou první měsíc roku 2018. Nebyl sice v porovnání na počasí tak krásný jako loňský leden, ale také to ušlo. Pokud dovolíte, tak si tuto loňskou zasněženou trasu opět připomeneme několika fotkami. Tak co tomu řeknete? Že ta loňská trasa byla, co se týče počasí, krásnější? Je to posledních 6 fotek.


Z Kamenice do Leštiny

18.01.2018 , ušlá vzdálenost: 7 km,
vedl: F.Dohnal
účast 27 osob.
Trasa:
Na tento čtvrtek jsme naplánovali kratší trasu z Kamenice do Leštiny. Ráno bylo bílé, v noci padal trošku sníh a tak už to vypadalo jako v zimě. Po deváté hodině se nás sešlo na vlakovém nádraží 20 turistů. Opět jsme obsadili celý vagon, kde bylo příjemně teplo a tak se nám ani nechtělo vystupovat v cílové stanici Kamenice u Humpolce. Tady nás dnešní vedoucí Fanda Dohnal seznámil s programem a vyrazili jsme na cestu k Dubí. Šlo se docela dobře, chladno nebylo, ale museli jsme dávat pozor na kluzkou silnici. Pomalu jsme došli do Dubí a pokračovali dál přes Zdislavice. Brzy se nám ukázaly bílé střechy chaloupek vesnice Splavy. Tady na křižovatce jsme chvilku zastavili, protože nedaleko na poli jsme zahlédli veliké stádo srnek, určitě víc než 20 kusů. Na fotku to ale bylo daleko. Srnky nás určitě také viděly a tak jsme se chvilku pozorovali vzájemně. Na křižovatce jsme uhnuli doprava kolem malého, zamrzlého rybníčku a pokračovali jsme úzkou cestou mezi závějemi k rybníku Kachlička. Začalo chumelit a tak jsme natáhli na hlavy kapuce. Prošli jsme kolem Kachličky, kde bylo touto dobou pusto, přešli jsme silnici a vykročili lesní cestou k Leštině. Stromy i keře byly přikryté sněhem a pod sněhovou pokrývkou se schovávaly i zelené jehnědy na okolních keřích. Kolem jedenácté hodiny jsme došli do naší oblíbené, útulné hospůdky v Leštině. Tady už nás čekalo dalších 7 kamarádů z Věže a Květinova a tak nás bylo celkem 27. Ještě jedna událost nás čekala a sice pogratulovat k jubilejním 70.narozeninám dvěma oslavencům: Janě Reichertové a Václavu Kašparovi a k nejubilejním narozeninám Mojmíru Faltýnkovi. Všem třem oslavencům jsme pogratulovali, popřáli hlavně pevné zdraví, hodně ušlapaných kilometrů a zazpívali zdravici. K obědu nás čekala výborná sekaná. Ještě jsme chvíli poseděli a pak se většina turistů vydala na cestu k autobusu nebo pěšky do Humpolce. Několik ostatních ještě chvíli besedovalo a odešli k autobusu ve 13,24 v Leštině. Kolem druhé hodiny jsme byli doma.
Nenáročný výšlap hezkou, zasněženou krajinou, příjemná procházka před obědem a veselé zakončení dnešního dopoledne. Takový byl dnešní čtvrtek. Všem třem oslavencům ještě jednou gratulujeme, přejeme hlavně zdraví, dobrou pohodu a ať vám to dobře šlape! "Na zdravíčko, přátelé!"


Ze Sedlice do Mladých Bříšť

11.01.2018 , ušlá vzdálenost: 9 km,
vedl: V. Nekovář
účast 23 osob.
Trasa:
Je polovina ledna, nejstudenějšího měsíce v roce a počasí připomíná březen s probouzející se jarní přírodou. I tento čtvrtek tomu nebylo jinak a tak se nás v 10,00 hodin na autobusovém nádraží v Humpolci sešlo 23 turistů. Cílem našeho dnešního výšlapu byla Velká přehrada u Sedlice. Tady jsme také vystoupili. Dnešní vedoucí Václav Nekovář nás seznámil s trasou, pogratulovali jsme naší kamarádce Alence Davidové k narozeninám a vydali se na lesní cestu kolem koupaliště Velké přehrady. Prohlíželi jsme si okolní přírodu s ocelově šedou vodou přehrady, se skalisky, opuštěnými chatkami a loďkami na protějším břehu. Pomalu jsme došli do míst, kde se stéká Jankovský potok s řekou Hejlovkou. Pokračovali jsme stále dál proti proudu Jankovského potoka, míjeli několik chatek a u jedné z nich jsme obdivovali velkého dřevěného hřiba, který rostl z pařezu. Takový "dědeček hříbeček". Šlo se nám moc hezky, počasí bylo příjemné a tak jsme brzy míjeli velký statek Šimonice, rekreační středisko Lenka a pomalu jsme došli do Kletečné. Ani jsme se zde moc nezdržovali, pokračovali jsme hned dál přes most k autobusové zastávce Velký Rybník. Cestou z Kletečné jsme vzpomínali na tuto trasu, kterou jsme šli v polovině ledna loňského roku a kdy byla opravdu pohádková zima. Všude bílo, třpytící se sníh, jehož bělost přecházela až do modra, azurově modrá obloha a mráz kolem -20°C. To byla nádhera, která se hned tak nevidí a škoda, že nám takové počasí nepřálo po roce i tento čtvrtek. Míjeli jsme jeden rybník, u kterého nás upoutal zvláštní zelený pruh ve vodě. Nevěděli jsme, co to v té vodě je a nakonec jsme zjistili, že se tam odráží zelená řepka z vedlejšího pole. Ve vodě to vytvářelo zvláštní obraz. U Velkého Rybníka jsme pokračovali kousek po hlavní silnici, kolem Rokosova mlýna, z kterého už je ruina. Brzy jsme došli k místu, k Polní studánce, kde nás loni o Velikonocích Václav Nekovář vyplácel důtkami. Zde začíná naučná stezka o tom, proč se vlastně stavěly v polích kříže. Už bylo poledne a tak jsme došli do Mladých Břišť, kde jsme počkali asi 20 minut na autobus a ve 13,20 hodin odjeli do Humpolce.
Byl to hezký a zajímavý výšlap. Prošli jsme si známá místa a zavzpomínali na krásu loňské poloviny ledna, kdy jsme tudy šli a kterou si můžeme opět připomenout už jenom několika krásnými fotkami. Že ta pohádková zimní příroda loni v lednu byla krásnější?


Ze Slavníče do Větrného Jeníkova

04.01.2018 , ušlá vzdálenost: 8 km,
vedl: M.Koutová
účast 27 osob.
Trasa:
Jako každé zimní období, tak i letos jsme se vydali na snad nejstudenější trasu našich výšlapů, kolem Velešova k Větrnému Jeníkovu. Tato trasa je pověstná jednak silným,studeným větrem a pokud je sníh, tak i několikametrovými sněhovými závějemi. Letos tomu ale tak nebylo. Počasí bylo téměř jarní. Po deváté hodině jsme nasedli v Humpolci do vlaku, který jsme téměř zaplnili a vystoupili ve stanici Slavníč. Sluníčko jasně svítilo, byl krásný, lednový den a my jsme se vydali na cestu přes vesnici Slavníč k lesu. Cestou jsme pogratulovali manželům Kvášovým k narození pravnučky Verunky, obdivovali hezky vyhlížející samoty kolem silnice a krásné výhledy k Pavlovu. Brzy jsme došli do lesa a zde jsme odbočili doleva na lesní cestu, kde je zpívající studánka. Zde jsme ještě popřáli kamarádce Zdence Kordovské k narozeninám, napili jsme se vody ze studánky a přečetli si prosbu lesa. Lesem jsme ještě kousek pokračovali dál k vesnici Velešov. Tady bývá vždycky vítr a zima, ale letos byla cesta docela klidná. Vzpomínali jsme na loňský výšlap začátkem února, kdy na této silnici kolem Velešova byly několikametrové závěje kolem silnice a my jsme si připadali jako polárníci za polárním kruhem. Tolik sněhu už asi neuvidíme. Pokračovali jsme po suché silnici a nad námi se dokonce promodrávala obloha. Po jedenácté hodině jsme došli do Větrného Jeníkova do restaurace na menší občerstvení. Jelikož jsme měli čas jenom půl hodiny do odjezdu autobusu, dali jsme si většinou česnečku a malé pivo. Ve 12,10 hodin nám jel autobus do Humpolce a tak jsme tento obávaný výšlap zvládli v pohodě, bez větru a sněhu.
Kolem Velešova je hezká krajina s dalekými výhledy. Na porovnání dávám ke čtvrtečním fotkám i dvě fotky z loňského února, kdy jsme obdivovali několikametrové sněhové závěje na stejné silnici. Loni to byla sněhová nádhera!


Novoroční vycházka

01.01.2018 , ušlá vzdálenost: 8 km,
vedl: O.Starý
účast 41 osob.
Trasa:
"Šťastný nový rok, hlavně zdraví a ať nám to stále dobře šlape!" To byla slova snad každého, kdo přišel na Nový rok ve 14,00 hodin k Městské radnici. Sešlo se nás tam 41 turistů, jeden pes Maxík, který s námi často chodí a vydali jsme se na Novoroční procházku. Už jsme se všichni těšili, že se opět uvidíme a konečně se dostaneme z dosahu všech vánočních dobrot. Počasí nám celkem přálo, ale i tak jsme zavzpomínali na loňský Nový rok, jak bylo nádherně mrazivo a slunečno. Prošli jsme Masarykovou ulicí do Hálkovky a dál do Cípku k rumunskému pomníku. Tady nás ten kopeček trošku zadýchal. Přeci jen se ozvaly následky zvýšené konzumace vánočního cukroví, vánoček a vysedávání u pohádek. Mnozí z nás si postěžovali, že těžko dopnou kalhoty v pase. Ale to všechno k vánocům patří. Prošli jsme cestou nad tratí, u Jihlavské silnice jsme uhnuli doprava na lesní cestu a po chvilce už jsme byli na Bysterské silnici. Tady už se nám po rovině šlo lépe, prošli jsme kolem hájovny lesem směrem na Vilémov. Cestou jsme potkávali lidi, kteří také vyrazili na Novoroční procházku. Kolem půl čtvrté jsme došli na křižovatku na Rozkoš a tady jsme se rozdělili. Někteří turisté šli již k domovu a někteří se ještě vypravili na hrad Orlík, kde byl do 16,00 hodin kulturní program. Hned u brány jsme obdrželi vstupenku a dárek v podobě skleničky na víno s obrázkem hradu Orlík. Přátelé z KČT nás srdečně přivítali, do skleniček nám hned nalili víno a tak jsme měli krásný, slavnostní novoroční přípitek na hradě Orlík. Někteří turisté si dali ještě párek a svařák. K tomu nám hrála country skupina Kolibříci a tak jsme si s nimi i zazpívali. V šestnáct hodin kapela ukončila hraní a my jsme se pomalu rozcházeli. Bylo to moc hezké a srdečné zakončení naší Novoroční vycházky. Cestou domů pomalu začínalo zapadat slunce, projasnilo oblohu a vytvořilo na ní nádherné, ohnivé obrazce. Domů jsme došli už téměř za tmy.
Takhle pěkně jsme zahájili turistickou sezonu roku 2018. Výbor spolku ještě jednou přeje všem pevné zdraví, štěstí a na výšlapy nezapomínejte na svačinu a pevné boty! ŠŤASTNÝ A VESELÝ !!!


Znak Turisté Humpolec


e-mail-admin             administrace