Další díly kroniky:

Kronika

Dvoudenní zájezd do Valtic, Lednice, Mikulova a Palavských Vrchů

17.08.2019 , ušlá vzdálenost: 15 km,
vedl: M.Šíma
účast 0 osob.
Trasa:
Odjezd smluvním autobusem v 6.00 hod, od pošty do Schrattenbergu. Výšlap bosou nohou cca 1 km po stezce tvořené šiškami, pílinami, pískem a oblázky ke Kolonádě nad Valticemi. Prohlídka Valtic - zámecké zahrady a dále pěší trasou od žst. Valtice k monumentům Randez - Vous (Dianin chrám), kapli sv. Huberta a k chrámu Tří Gráciií - cca 9 km. Ubytování ve studentských kolejích Petra Bezruče v Lednici. Odpoledne - procházka zámeckým parkem k Minaretu, nobo k Janovu hradu a pak večer novou lázeňsakou kolonádou. V neděli přejezd do Mikulova a jeho prohlídka - dále do Pavlova s výšlapem k hradu Děvičky - 2 km . Návštěva Archeologického muzea v Dolních Věstonicích. Cena dopravy a ubytování 600,-Kč. V případě zájmu o osvěžení v termální vodě v Aqualandu Moravia možnost návštěvy za snížené vstupné 300,- Kč po 17.00 hod. Volejte na č.tel.: 731857287

Z Herálce ke sv. Anně

01.08.2019 , ušlá vzdálenost: 8 km,
vedl: M.Koutová
účast 18 osob.
Trasa:
Je čtvrtek 1.srpna. Prázdniny se překulily do druhé poloviny a my jsme si naplánovali na tento den kratší výšlap z Herálce ke svaté Anně. Počasí je stále velmi teplé a tak tomu bylo i dnes. Sešli jsme se kolem deváté hodiny u vlakového nádraží a jelikož byla výluka, jeli jsme přistaveným autobusem do Herálce.Tam na nás už čekaly dvě naše kamarádky a tak nás bylo celkem 18 turistů.Vydali jsme se na trasu po hlavní silnici, která vedla trošku do kopce. Byly zde hezké výhledy zpět na Herálec. My jsme však brzy odbočili na vedlejší cestu, kde nás ochladil příjemný stín lesa.Pokračovali jsme stále lesní cestou kolem bohatě kvetoucích vřesů a kolem staré chatky, trošku ukryté pod stromy, která je postavena na podkladu z velkých kamenů a stojí tu už léta.Povídali jsme si, cesta rychle ubíhala a po chvilce už jsme spatřili oltář,postavený na památku uzdravení léčivou vodou a kapli u svaté Anny.Poutní kaple svaté Anny nese pseudobarokní podobu a je postavena na místě, kde vyvěrá léčivý pramen s vysokým obsahem radonu a jódu ve vodě. Má léčebné účinky hlavně na oční onemocnění.Zde jsme si chvíli poseděli u svačiny, pogratulovali Libušce Jirmusové k svátku a hlavně se napili léčivé vody. Po chvilce odpočinku jsme pokračovali dál směrem k Radňovu.Cesta vedla nejprve lesem, kde jsme narazili na zvláštní kámen,na kterém bylo obtisknuto čertovo kopyto a byla tam i informační tabulka. Prošli jsme kolem Nohavického potoka, obrostlého krásnými květinami, kolem vysoké kukuřice a pomalu jsme se blížili k vesnici Radňov.Chvilku jsme poseděli na návsi na lavičce nad malým rybníčkem, jehož hustý zelený povlak na vodě nám připomínal špenátovou polévku. Z důvodu vlakové výluky jsme museli až do vsi na autobusovou zastávku. Čekali jsme asi půl hodiny na autobus, který nás dovezl zpět do Humpolce.
I když tuto trasu jsme šli již mnohokrát, stále má pro nás zvláštní posvátné kouzlo. A ještě když vyjde počasí, nemá to chybu. Příště na viděnou na Pálavě!

Z Věže přes Veselsko do Kejžlice

25.07.2019 , ušlá vzdálenost: 12 km,
vedl: K.Jíra
účast 16 osob.
Trasa:
A je tu zase čtvrtek a tak se scházíme na pravidelnou vycházku. Od polikliniky jedeme do Věže. Nebe je bez mráčku a ranní teplota je už na 21°C, což opravdu splní předpověď meteorologů na tropický den. Vzhledem k té teplotě a prázdninám naše řady jsou prořídlé.Jsme bez našeho předsedy Milana Šímy a bez naší pečlivé dokumentaristky slovem i obrazem Alenky Lejtnarové.Milan někde prohání Trempíka a Alenka má rodinné povinnosti mimo Humpolec.Ve Věži nás čeká náš průvodce Karel Jíra.A jsou tam též Eva a obě Jarky z Květinova. Hned ve Věži se slavily jmeniny dvou turistek. Slavit svátky je poněkud přehnané.Karel nás zavedl na kraj Věže, cesta nad fotbalovým hřištěm, kolem hezkých vilek s muškátovou výzdobou, až oči přecházely.Prošli jsme nenápadnou cestou a otevřelo se nám krásné údolí, táhlé louky, rozdělené potokem,který měl ještě vodu.Překvapila nás krásná lípa,už odkvetlá, u níž byla na kameni kovová plaketa: Tato lípa byla vysazena na počest ukončení 2.Světové války. Pokračovali jsme dál tím idylickým údolím a na obzoru zmizela Věž i Skála.Za chvíli jsme se ponořili do stínu lesa,kolem obory k rozcestí u dvou křížů. Jeden je kamenný a asi pěkně starý, druhý modernější. Pokračovali jsme dál do chládku lesa, i když sluníčko už pěkně topilo.Cesty se křížily a bylo jich více a jen Karel věděl,kde odbočit ve správném směru. Měli jsme namířeno k Vodníkovi na posezení.Na jedné křižovatce byla zastávka, kdy Jarka Novotná slavila své nekulaté narozeniny. Pokračovali jsme přes Wolkerův pomník, který je tam jako vzpomínka na první skautské tábory.Jen kousek cesty lesem nás dělil od cíle naší cesty U Vodníka. Uvítal nás štěkot černého strážce pana majitele tohoto "požehnaného" místa. Pod slunečníky u dobře vychlazeného piva, klobás a pstruhů pražených na lávovém kameni, nám bylo moc dobře. Protože nás bylo jen patnáct a jeden malý klučina Zabloudil, na svůj věk výborný turista, obsluha byla rychlá a my měli čas se ještě podívat na dva klokany ve výběhu pod hrází. Zpět jsme se vydali lesem větší oklikou a vyšli jsme na křižovatce nad Novými Dvory a do Kejžlice na autobus to byl jen větší kilometr. Všechno jsme v pohodě stihli i ten poslední úsek v pěkném žáru.
Opravdu podle předpovědi tropický den, ale pro nás byl hezký a plný pohody. (Jen malý dodatek od Aleny Lejtnarové, týkající se fotek: Přidávám jen několik fotek ze stejné trasy od Vodníka, snad nebude vadit, že jsou z loňského léta.) Autor článku: MUDr.Eva Kubíčková

Jednodenní zájezd do Třeboně a Jindřichova Hradce

11.07.2019 , ušlá vzdálenost: 12 km,
vedl: V.Nekovář
účast 44 osob.
Trasa:
Je polovina července, děti si užívají prázdniny, dospělí dovolenou a my,turisté, jsme se vydali na jednodenní zájezd do kraje rybníků, do Třeboně. Čtvrteční ráno 11.července bylo trošku chladné, ale na výlet jako dělané. V sedm hodin jsme nasedli u pošty do smluvního autobusu a vydali se na cestu směrem k jihu. Než jsme dojeli do Třeboně, míjeli jsme u obce Stará Hlína dva záplavové mosty. Jeden je téměř na suchu a druhý ještě nad vodou.Jedná se o krásné, kamenné mosty z konce 18.století, postavené rodem Schwarzenberků. Od roku 1958 tyto mosty patří k technickým památkám ČR. Na jednom z nich byla také natáčena pohádka Z pekla štěstí. Asi v půl deváté jsme dojeli do Třeboně, starobylého lázeňského města v malebné krajině rybníků. Na hrázi nás dnešní vedoucí Václav Nekovář seznámil s programem a každý si vybral podle své chuti. Většina turistů se vydala pěšky na 12 km dlouhou procházku kolem rybníka Svět a 13 turistů se rozhodlo pro vyhlídkovou plavbu lodí Petr Vok přes širé vody rybníka Svět s výhledem na Třeboň. Loď přijela kolem 9,00 hodiny, my jsme nastoupili a jelikož jsme byli první pasažéři, měli jsme celou loď jen pro sebe. Dali jsme si kávu,paní nám něco pověděla o lodi a okolním břehu a bylo to moc hezké. Rybník Svět, vybudovaný Jakubem Krčínem z Jelčan v letech 1570-74, má délku hráze 1575 metrů, vysokou 7,5 metru.Jeho maximální hloubka je kolem 6-ti metrů a plocha cca 202 ha. Plavba trvala cca 50 minut a tak jsme si okolí dokonale prohlédli z hladiny rybníka a užili jsme si plavbu kolem Světa. Naším druhým cílem byla prohlídka Schwarzenberské hrobky. Je to nádherná stavba, novogotická kaple z let 1874-77, hrobka významného rodu Schwarzenberků. V kryptě jsou uloženy rakve zemřelých předků rodu, o kterých nám průvodce podal velice zajímavé informace. Po prohlídce hrobky jsme šli na náměstí, kde jsme si dali oběd.Náměstí je nazýváno městskou památkovou rezervací a samotná Třeboň rybářskou baštou jižních Čech. Následovala prohlídka honosného renesančního zámku, s krásnou kašnou na nádvoří, postaveného v 16.století Rožmberky na místě gotické tvrze. Chvíli jsme si poseděli v zámeckém parku a prohlédli si mnoho cizokrajných,mohutných stromů.Škoda, že stromy nebyly opatřeny tabulkami s názvy. Už bylo odpoledne a tak jsme se vydali na zpáteční cestu, při které ovšem nesměla chybět ta pomyslná "třešnička na dortu", a sice zastavení v cukrárně na kafíčko s dortíčkem. Poté jsme se jen letmo zastavili u pivovaru Regent, založeného v roce 1379, dnes rodinného pivovaru, s produkcí tradičního českého piva. V půl páté jsme nasedli do autobusu a čekala nás ještě zastávka v Jindřichově Hradci na Aquashow. Jedná se o padající kapky vody se světelnými efekty a videoprojekcí s hudbou. V celé Evropě jsou svého druhu tyto fontány pouze dvě.Po menší procházce náměstíčkem sv.Floriána a shlédnutím kouzelné Aquashow jsme odjeli domů.
A tak díky Václavovi Nekovářovi, který zorganizoval tento krásný výlet, jsme si prošli lázeňské město Třeboň, absolvovali jsme cestu kolem Světa,loď s námi neztroskotala a den byl zakončen světelnými efekty Aquashow v Jindřichově Hradci. Václave, moc děkujeme, užili jsme si krásný den!

Z Kamenice do Leštiny

27.06.2019 , ušlá vzdálenost: 6 km,
vedl: M.Koutová
účast 32 osob.
Trasa:
Poslední červnový čtvrtek před letními prázdninami jsme se vydali na výšlap do Leštiny s příjemným úkolem, a sice pogratulovat k významnému životnímu jubileu 80.narozenin našim dvěma milým kamarádkám Božence Bártové a Aničce Urbanové. Ráno bylo opět teplé a plné sluníčka a na vlakovém nádraží se nás sešlo 18 turistů s tím, že další přijedou do Leštiny autem.Vláček nás vysadil na zastávce Kamenice a tady jsme hned pogratulovali také našim dvěma Zdeničkám, Kordovské a Kubátové, k svátku. Vydali jsme se na cestu směrem k Dubí kolem hezky rozkvetlých květin u silnice a voňavé fialové levandule, plné bílých motýlů. Cesta ubíhala dobře, sluníčko hřálo a my jsme za chvíli míjeli Dubí a Zdislavice. Vlevo u cesty se ukázala vesnička Splav. My jsme pokračovali dál kolem malého rybníčka, z jehož vody při našem příchodu vystartovala velká,šedá volavka. Zamávala na nás křídly a zmizela za nedalekým lesíkem. Sluníčko nám pražilo do hlavy, tak jsme byli rádi, že se po chvilce objevil stín a první chatky k rybníku Kachlička. Voda rybníka z dálky byla hezky modrá a lákala k vykoupání. Na břehu jsme trošku vyrušili malou labutí rodinku a pokračovali po hrázi rybníka přes hlavní silnici k naší známé hospůdce v Leštině. A tady už čekalo dalších 14 turistů, tak nás bylo celkem 32. Pozdravili jsme naše dvě oslavenkyně Boženku Bártovou a Aničku Urbanovou a moc rádi jsme opět po delší době mezi sebou přivítali kamaráda Oldu Starého, který se zotavuje z nemoci. Na stolech bylo připraveno pohoštění, koláčky, výborné řezy. Všichni jsme oběma oslavenkyním pogratulovali k 80. narozeninám, popřáli hlavně pevné zdraví a aby s námi ještě nachodily spousty kilometrů. Po výborném řízku jsme ještě poseděli a popovídali. Po poledni jsme se rozloučili a odebrali do Skály k autobusu ve 13,22 hodin. Kolem 14,00 hodiny jsme byli doma.
Opět máme mezi sebou dvě jubilantky, kterým jsme měli tu čest pogratulovat k 80.narozeninám, popřát pevné zdraví a ještě mnoho hezky prožitých chvilek s námi. A gratulace patří i oběma Zdeničkám. Přejeme všem hezké léto, krásně prožité prázdniny a těšíme se opět brzy na viděnou!

Zámek Habry

20.06.2019 , ušlá vzdálenost: 8 km,
vedl: M. Šíma
účast 13 osob.
Trasa:
Ve čtvrtek 20.června, den před Svatojanskou nocí, jsme si udělali výšlap k zámku Habry. Je to kousek krajiny, kde jsme ještě nebyli. Na autobusové zastávce u polikliniky se nás ráno v 7,26 hodin sešlo 13 turistů. Počasí bylo slunečné, letní a tak jsme se těšili na neznámé končiny.Vystoupili jsme na autobusovém nádraží v Havlíčkově Brodě a po chvilce čekání jsme v 8,35 hodin odjeli do vesnice Kámen.Zde jsme prošli kolem zvláštní sloupové kapličky a už se nám na konci vsi ukázala vysoká vrtule větrné elektrárny. Na hlavní silnici byl docela velký provoz a tak jsme byli rádi, že po chvilce chůze můžeme odbočit doprava na vedlejší silničku a mezi pole. Šlo se moc pěkně mezi lány polí a stále jsme se přibližovali k točící se vrtuli větrné elektrárny. Nakonec jsme si před vrtulí udělali společnou fotku. Pokračovali jsme dál do vesničky Proseč,kde jsme si udělali malou přestávku na svačinu a pogratulovali Milanovi Šímovi k svátku.Do Habrů nám zbýval ještě kousek cesty. Vyšli jsme po silnici z lesa a před námi se otevřela velká obora s mnoha jeleny a muflony.Ten největší jelen přišel až k nám k plotu, nechal se dokonce i pohladit a čekal na nějakou dobrotu. Velmi mu chutnal suchý rohlík. Za odměnu nám hezky zapózoval do foťáku a nechal se vyfotit v celé své kráse.Asi po dvou kilometrech chůze už jsme byli v Habrech u zámku. Zde nás přivítal jeho současný majitel pan Vančura, který nás zámkem provedl a pověděl nám mnoho zajímavostí ze zámecké historie. Haberský zámek byl postaven v letech 1718-20 ve spodní části náměstí proti kostelu jako barokní dvoupatrová stavba. Před koncem 19.století vyhořel a druhé patro již nebylo vystavěno.Budova sloužila jako měšťanská škola, kde se učilo až do roku 1991.Při pohledu na staré lavice se sklápěcími sedátky a kalamářem jsme si promítli své dětství,kdy jsme sami začínali chodit do první třídy.Vzpomínky na dětství ještě umocnila knížka Honzíkova cesta, která zde byla vystavená. V současné době je zde muzeum, které v říjnu 2009 otevřel současný majitel pan Vančura. Součástí muzea je např. lovecký salon,barokní ložnice,sklepení,školní třída.Ve sbírkách je např. původní hodinový stroj z věže kostela. V zámku jsou krásné varhany a pořádají se zde i koncerty. Autobus z Habrů nám jel ve 12,25 hodin. Tak jsme se rozloučili s panem Vančurou a odjeli do Havlíčkova Brodu. Tam jsme měli jen několik málo minutek času na přestup, tak jsme raději vystoupili proti hotelu Slunce a doslova doběhli na zastávku za benzínkou, kde náš autobus už stál. Všechno dobře dopadlo a kolem 14,00 hodin už jsme byli doma.
Toto byla moc hezká trasa pro nás neznámou krajinou. Nikdo z nás tudy ještě nešel a tak bylo pro nás všechno nové. Nejvíce se nám ale líbili jeleni. Na viděnou příště!

Autobusový zájezd k Obřímu akváriu a ke Kunětické hoře

15.06.2019 , ušlá vzdálenost: 5 km,
vedl: M.Šíma
účast 49 osob.
Trasa:
"Bylo léto, horké léto, tak jak léto má být.." zpívá Helena Vondráčková v jedné starší písničce.A my jsme se zrovna v takovém parném létě vydali na zájezd ke Kunětické hoře.Přestože byla hlášena teplota až +35°C, u pošty nás nasedlo do smluvního autobusu celkem 49 turistů a vydali jsme se na cestu směrem na Hradec Králové, navštívit Obří vodní akvárium. Ranní chladnější vzduch byl velmi příjemný a cesta nám rychle ubíhala. Prohlídka Obřího akvária v Hradci Králové začíná ve výstavní místnosti, kde jsou vypreparovány lebky různých exotických ryb,hlavně dravých ryb z oblasti Amazonie. Následoval průchod po tropické lávce uprostřed deštného pralesa,který nám ukázal krásu tropických rostlin s jejich barevnou a tvarovou rozmanitostí. Nechyběla ani tropická vodní mlha. Poté jsme sestoupili na dno sladkovodní tropické tůně se společenstvím krásně barevných ryb z Jižní a Střední Ameriky. Asi v 11,00 hodin jsme odjeli ke Kunětické hoře, kde nás čekala prohlídka muzea perníku v Perníkové chaloupce. Muzeum perníku je v loveckém zámečku z roku 1882. Výstavní expozice obsahuje přes tisíc krásně zdobených perníků z celé České republiky.Před chaloupkou se nás ujala velice šikovná paní průvodkyně a celým areálem nás provedla formou pohádky o Perníkové chaloupce, což se líbilo hlavně dětem. Podívali jsme se i do dílny, kde se perníčky pečou a každý z nás dostal jeden perníček od skutečné ježibaby. Po prohlídce muzea perníku nás čekal výšlap k hradu Kunětická hora. I když nás zužovalo nesnesitelné vedro, těch asi 600 metrů jsme ušli pěšky a ocitli se na hradě čaroděje Rumburaka. Vznik hradu je datován do druhé poloviny 14.století. Jedním z vlastníků hradu byl také Jiří z Poděbrad,který prý ale na hradě nikdy nebyl. O pád hradu se postarala švédská vojska ke konci třicetileté války.Hrad je známý tím, že se zde natáčel seriál Arabela a sídlil zde zlý čaroděj Rumburak. Jelikož byla sobota a na hrad jezdily svatby, mohli jsme se podívat na okruh Hradní palác s věží.Tak jsme absolvovali celkem 163 schodů do hradní věže, kde jsou krásné výhledy na Pardubice, Chrudim a Železné hory.Po 14,00 hodině jsme odjeli na oběd do Pardubic do restaurace U Kosteleckých, kde jsme si pochutnali na výborném kuřeti a la bažant s bramborem. Ochladili jsme se studeným pivem a přejeli do Chrudimi k prohlídce historického náměstí. Chrudim bylo královské věnné město s dominantou chrámu Nanebevzetí Panny Marie, historicky doložené roku 1055. Jedná se o arciděkanský kostel se dvěma dominantními věžemi, novogoticky přestavěn. Ve středu náměstí stojí i mohutný morový sloup. V blízkosti kostela stojí i slavný Mydlářův dům, kde je umístěno Muzeum loutkařských kultur.Podle programu jsme měli ještě v plánu procházku kolem řeky Chrudimky do Slatiňan, ale z časových důvodů i z důvodů počasí jsme tuto procházku vypustili. Asi v 17,30 hodin jsme nasedli do autobusu a odjeli domů. Celý den jsme měli slunečné počasí, až navečer při příjezdu do Humpolce nás přivítala menší sprška, ale to už nám nevadilo.
I když bylo celý den nesnesitelné vedro, nikdo nezkolaboval a výlet se nám moc líbil. Zase jsme viděli něco nového a zajímavého. Výlet jsme doslova zakončili sladkou "třešničkou na dortu", kdy jsme si na chvilku sedli v Chrudimi do hezké cukrárny a ten dortík si dali. Náš dík opět patří Milanovi Šímovi a manželům Starým za hezký program a panu řidiči za spolehlivou jízdu. Na shledanou!

9.ročník Memoriálu Oldřich Kociana

08.06.2019 , ušlá vzdálenost: 10 km,
vedl: výbor spolku
účast 122 osob.
Trasa:
Každým rokem začátkem června pořádá zapsaný spolek Turisté Humpolec turistický výšlap pod názvem Memoriál Oldřicha Kociana.Tak tomu bylo i letos. V sobotu 8.června jsme pořádali již 9. ročník tohoto Memoriálu. Start se konal jako vždy od 8,00 do 10,00 hodin u Sokolovny a cíl byl do 16. hodiny tamtéž.Sobotní ráno neslibovalo moc pěkné počasí, navíc bylo ještě Medarda a ve městě se konaly další tři akce. Začínalo poprchávat a tak jsme měli obavy, aby vůbec nějací turisté dorazili.Ale když se po 8,00 hodině začínali první turisté scházet, už to bylo veselejší a nakonec se nás sešlo celkem 122 účastníků Memoriálu.Každý účastník se zaregistroval, obdržel popis tras v délce 5 km, 10 km a 20 km. Rodiny s malými dětmi mohly opět jet do místa kontroly do Plačkova vlakem, což už byl zážitek pro nejmenší děti. Ostatní turisté šli pěšky podle délky a popisu tras. V místě kontroly na všechny zúčastněné čekala odměna v podobě tatranky a limonády. Pro děti navíc byly připraveny různé soutěžní hry, jako např. skákání v pytli, házení míčkem na cíl,zkouška zručnosti a další. Děti byly opět ve svém živlu a moc se jim hry líbily.Během dopoledne se vylepšilo i počasí, prokouklo sluníčko a tak se u rybníka Pařezáč akce vydařila. Zlatý hřeb celého dopoledně ovšem byl připraven pro všechny zúčastněné při návratu do cíle k Sokolovně, kdy oheň už hořel a na všechny čekaly špekáčky na opečení, výborný Maruščin koláček a čaj.Všichni rovněž obdrželi diplom za účast na Memoriálu a za ušlé kilometry. Bylo hezky teplo a tak si děti posedaly na trávu a pochutnávaly si na opečených špekáčcích. Memoriálu se zúčastnily i nejmenší dětičky, miminko a pejsci, kteří rovněž obdrželi diplom za absolvování trasy. Po návratu všech zúčastněných do cíle a rozdání diplomů jsme 9.ročník Memoriálu Oldřicha Kociana úspěšně ukončili.
Výbor z.s. Turisté Humpolec děkuje všem turistům a účastníkům Memoriálu. Děkujeme Městu Humpolec a rodinnému pivovaru Bernard, z jejichž rozpočtu a finanční podpory byla akce podpořena a TJ Jiskra Humpolec za propůjčení prostor ke konání této akce. Dík patří též paní učitelce Kašparové za zajištění soutěžních pomůcek pro děti a organizátorům Memoriálu.Všem přejeme krásné léto a těšíme se zase brzy na viděnou!